Rusové před 63 lety vybombardovali Ždírec

  18:29aktualizováno  18:29
Zatímco většina Čechů se před třiašedesáti lety radovala z konce německé okupace, někteří lidé na Vysočině se vzpamatovávali z náletů. Ty podnikla sovětská letadla.

Nevybuchlá bomba | foto: Archiv

Byl krásný jarní den 9. května 1945. Německo podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci, vojska nacistů hromadně ustupovala, kvetl šeřík a lidé se radovali, že skončila válka. Bylo tomu tak i ve Ždírci nad Doubravou. Ale ne na dlouho.

To, co obyvatelé malé vesničky zažili 9. května kolem poledního, poznamenalo celý Ždírec na celé dlouhé roky. Ruská letadla rozmetala vesničku ve dvou náletech. V posledních dnech války zemřely zbraněmi spojenců tragicky desítky lidí, další byli zraněni, většina rodin přišla o své domovy.

Podobný osud potkal i nedaleký Krucemburk. Nečekaný nálet Sovětů postihl i Velké Meziříčí, Velkou Bíteš, Nové Město na Moravě, Hrotovice či Křižanov.

V neveliké výšce nad raneckým lesem u Ždírce se náhle kolem poledne objevila letadla. "Naši, naši! volali jsme s malým bráškou. Rudé hvězdy byly zřetelné a my byli kluci vyškolení válkou. Někteří na ně mávali," vzpomíná na ten den dnes třiasedmdesátiletý pamětník Václav Fidler ze Ždírce.

V té době mu bylo deset let. Na ten úděs, když pohodu prvního poválečného dne rozervaly ostré detonace, dodnes nezapomněl.

"Detonace se ozvaly nejprve v Krucemburku, pak ve dvou vlnách i v naší vesnici. Lidé v Krucemburku to dostali nečekaně, tím tragičtější byly následky. My ve Ždírci jsme se většinou stačili poschovávat v domech a mělkých sklípcích. Země se rozhoupala jako živá. Třesk výbuchů byl k nesnesení. A nejmučivější bylo čekání mezi nálety, až se ta hrůza opět vrátí," vzpomíná na svých internetových stránkách sweb.cz/fidler.zdirec, kde sepsal celou historii Ždírce nad Doubravou a kde se podrobně věnuje i těmto událostem.

Ruiny

Dodnes mu na zahradě před domkem, kde bydlí, trůní zneškodněná nevybuchlá bomba z tohoto náletu. Další leží v hloubce pod zemí.

Kromě bombardování byla obec ještě ostřelována z leteckých kanonů a kulometů. "Když to přešlo a naši nás vyvedli ven, uviděl jsem na dvoře zakrvácené holubí peří. Kromě rozčilených lidských hlasů panoval všude tísnivý klid.

Ptáci přestali zpívat, drůbež a psi kamsi zalezli, dobytek ztichl děsem. Před vraty za potůčkem namísto stavení byla beztvará hromada trosek," líčí Václav Fidler.

Podobné ticho bylo podle něj v následujících dnech také v hospodském sále u Pochopů, kde pod prostěradly ležely řady zažloutlých znetvořených lidských těl.

Kronikář obce a řídicí školy Antonín Kolář píše: "Bylo napočteno 127 kráterů od bomb explodovaných a 84 nevybuchlých. 23 lidí mrtvých, z toho 8 dětí, přes 40 zraněných. 29 stavení srovnáno se zemí, jedno vyhořelo, v 70 staveních nelze vůbec bydleti, u zbývajících vytlučena okna a poškozeny střechy. Byl to smutný pohled na vesničku o 163 číslech s 800 obyvateli... Němců bylo také mnoho mrtvých (celkem asi dvacet). Byli zakopáni nebo zaházeni v kráterech."

Nálet zničil cesty, silnice, poškodil koryto potoka. Zásah dostal transformátor, zničena byla hasičská zbrojnice se zvonicí, knihovna v kanceláři obecního úřadu byla rozstřílena kulomety, poškozeny byly u úřední spisy.

Václav Fidler dokumentuje ve svých sepsaných vzpomínkách osudy takřka všech obyvatel a zničených domů i těch, kteří smrti unikli.

Jedna z prvních bomb dopadla na domek Buráňových. "Dvouletý s tříletým chlapcem si právě hráli v kuchyni, matka seděla u okna. Když začal nálet, otec se šel podívat do dveří, co se děje. V té době bomba dopadla na dům. Tlaková vlna odrazila otce na dvorek, matku do okna, odkud ji pak vyprostil. Obě děti ale zůstaly pod sutinami," připomíná tragédii. Chlapci mají hrob v Krucemburku stejně jako většina obětí náletu.

Tragédie se stala i v domě číslo 109 v nynější Žďárské ulici. V době náletu v něm bydlelo sedm lidí. "Šest z nich zahynulo po přímém zásahu domu," líčí.

Obchod

Zásah dostal také domek Culkových ve Staré ulici. "Hloubkový stíhač kropil malé chaloupky z kulometu. Střely pronikly do chléva, kde zasáhly všechny: těhotnou matku, sousedku, devítiletou dceru a sedmiletého syna. Matka s dcerou přežily. Okolo stavení bylo šest kráterů. Jedna bomba, ta těsně u domku, naštěstí nevybuchla," dodává.

Přesto jsou lidé, kteří jako zázrakem letecký útok přežili. Střely například minuly místní žebračku, která se schovala ke křížku u cesty.

Štěstí měla také paní Culková a její čtyřletý vnuk. "Bomba dopadla těsně vedle domu, do pilin v Piklově kůlničce. Vnuka pro případ nebezpečí ještě předtím přiklopila neckami a dědu posadila k silné zdi domu a na hlavu mu dala kbelík. Pomohlo to. Roh světničky byl výbuchem v těsném sousedství pobořen, ale děda zůstal nezraněn," vypráví Václav Fidler.

. Proč se stal Ždírec cílem náletu?

Proč k náletu ruských letadel ve Ždírci nad Doubravou tehdy došlo, se nikdy nepodařilo spolehlivě zjistit, ačkoli nejrůznějších dohadů se vyrojilo nespočet. Pamětník Václav Fidler, který se historií obce zabývá, hledal stopy dokonce i ve vojenských historických archivech.
 
Nic platno. "Skutečnost, že vaše obec byla bombardována, nám je známa, ovšem ve fondu Letecká válka nad českými zeměmi se nenacházejí žádné záznamy týkající se tohoto bombardování. Rovněž v dostupné literatuře nejsou k tématu žádné informace," odpověděl v roce 1991 na dotaz obecního úřadu František Janáček, zástupce ředitele Památníku odboje Historického ústavu Československé armády.
 
Nejvíce podobné pravdě je podle pamětníka Václava Fidlera tvrzení kronikáře a písmáka Karla Janáčka ze Sobíňova. Sovětská letadla z letiště v Brně si měli pozvat vysílačkou partyzáni z brigády Mistra Jana Husa k rozehnání německých vojsk, která se kolem Ždírce stahovala a údajně se měla chystat k obraně.
 
"Elektrikář Ladislav Starý ze Ždírce Janáčkovi vyprávěl, jak v hospodě u Lázničků vyslechl rozhovor partyzánského komisaře Jirky Starého ze Sobíňova, který měl po bombardování nad tou spouští prohlásit: Co nám to ti Rusové provedli? Tohle jsme přece nechtěli! My jsme jim volali, aby poslali pár stíhaček k rozehnání německých kolon na silnicích kolem Ždírce a Krucemburku, když se tady Němci zakopávali a chystali k obraně," píše ve své kronice obce Václav Fidler. V době normalizace se dokonce říkalo, že v letadlech, která nálet provedla, seděli američtí vojáci.


Ždírec nad Doubravou se z bombardování dlouho nemohl vzpamatovat. "Plná čtvrtina obyvatel Ždírce odešla potom z obce. Převážně do pohraničí, aby tam našla svůj nový domov," píše tehdejší kronikář Antonín Kolář.


Centrum původní obce přestalo existovat. Většina domů byla zbourána. "Současný Ždírec vznikl na úplně novém místě. I proto nemá jasně definované centrum," vysvětluje starosta Jan Martinec.


Přitom v roce 1946 vznikl plán obnovy Ždírce. "Bohužel nebyl dodržen. Je to škoda, protože záměr byl moc zdařilý," dodává starosta.


Předválečný Ždírec připomíná například budova tehdejšího obecního úřadu. Teď jsou v něm byty. Smutné události 9. května 1945 připomíná ve městě také pomník padlých, u kterého se každým rokem scházejí zástupci města k uctění památky těch, kteří za války zemřeli.

Autoři:

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Nalezen po 22 letech. Zmizelého muže objevil bývalý soused přes Google Maps

Potopené auto s tělem Williama Moldta se podařilo najít díky satelitním mapám...

Trvalo to 22 let, ale pozůstatky tak dlouho pohřešovaného muže se nakonec našly díky tomu, že někdejší obyvatel Floridy...

To se nedalo poslouchat. Zaorálek odešel ze schůzky s čínským velvyslancem

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (28. srpna 2019)

Nový ministr kultury z ČSSD Lubomír Zaorálek jednal v pondělí s čínským velvyslancem kvůli rušení koncertů českých...

Zahrajte si na komunistického cenzora a vyhrajte cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Připomeňte si třicet let svobody se soutěží iDNES.cz a CK S.E.N. Výherce na podzim absolvuje cestu kolem světa. Soutěž...

Drama v Děčíně. Sedmnáctiletý syn shodil svého otce z balkonu, muž zemřel

ilustrační snímek

Těžko uvěřitelné drama se minulý týden odehrálo v severočeském Děčíně. Sedmnáctiletý syn zde podle policie shodil z...

Lidé létali jeden přes druhého, líčil strojvedoucí havarovaného vlaku

Kabina vlaku po srážce s kamionem na přejezdu v Uhříněvsi (6. září 2019)

Jednal rychle a pohotově. Strojvedoucí Tomáš Kadlec minulý týden u Uhříněvsi zabránil neštěstí. „Od prvního momentu,...

Další z rubriky

Budějovice nechtějí platit na megalomanský projekt regionálního letiště

Při druhé etapě modernizace získalo letiště terminál, který je připravený na...

Českobudějovické letiště, největší investice v jižních Čechách za poslední roky, přichází o klíčového partnera. Svého...

Důkazy o spáchání trestného činu nesvědčily. Babiš na mě netlačil, řekl Šaroch

Státní zástupce Jaroslav Šaroch přichází na schůzi sněmovního mandátového a...

Dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch po téměř čtyřech letech zastavil stíhání všech aktérů v kauze Čapí hnízdo....

Turistů je moc. Národní parky zvažují zavedení poplatků, obce mají potíže

Na lanovku na Sněžku se stojí dlouhá fronta (23. 8. 2019).

Dříve k návštěvě turisty lákali, dnes na nejatraktivnějších místech Česka nevědí, co s nimi. Správci parků přiznávají,...

Najdete na iDNES.cz