"Dovolte mi, abych především velmi upřímně poděkoval za práci, kterou až dosud vykonala vaše vláda a abych vás a vaši vládu pověřil výkonem odpovídajících funkcí až do doby ustanovení nové vlády, která jak doufám vzejde ze svobodných voleb," řekl prezident Zeman po přijetí demise.
Rusnokovu překlenovací vládu prezident jmenoval 10. července, a to proti vůli většiny v Poslanecké sněmovně. Podle očekávání také vláda minulý týden nedostala v dolní komoře důvěru a končí.
Poté, co Rusnokův kabinet v dolní komoře neuspěl a současně ODS, TOP 09 a LIDEM ztratily stojedničkový koaliční potenciál, vznikla ve Sněmovně dohoda na předčasných volbách. Mohly by se konat v říjnu. O rozpuštění Sněmovny budou poslanci hlasovat příští týden v úterý (více čtěte zde). Zatím to vypadá, že pro návrh by měla být potřebná ústavní většina 120 poslanců.
Vláda v demisi se chce nyní zaměřit hlavně na základní správu země, legislativní činnost však zcela nezastaví. Rusnok již avizoval, že vláda ještě například připraví technický návrh státního rozpočtu, aby nový kabinet měl připravený materiál, který bude moci z větší části přijmout. Na zcela nový návrh státních financí pro příští rok totiž podle dosluhujícího ministerského předsedy nebude mít dostatek času.
Rusnoka jmenoval Zeman premiérem 25. června poté, co padla koaliční vláda ODS, TOP 09 a LIDEM v čele s premiérem Petrem Nečasem, a to kvůli skandálu Nečasovy blízké spolupracovnice a přítelkyně Jany Nagyové.
Zeman pak jmenoval Rusnokovu "letní prezidentskou" vládu, i když se na ní parlamentní strany neshodly. Kroky Zemana sklidily na politické scéně kritiku. Jeho odpůrcům se nelíbí nejen to, že postupuje poněkud svérázně a ignoruje zavedená ústavní pravidla, napadají také napojení některých ministrů na Stranu práv občanů - Zemanovce. Ta se nyní chystá členy úřednické vlády oslovit, aby za ni kandidovali v předčasných volbách (více zde).
