Pro ČTK jste řekl, že vyhlášení mobilizace by mohlo ochromit Putinovu pozici. A také, že tento krok naznačuje, že mu to nevychází podle plánů. Jak tohle celé vnímají v Rusku?
Těžko mohu samozřejmě mluvit za ruské obyvatele. Nicméně z hlediska mobilizace se něco očekávalo od Putinova vystoupení ke Dni vítězství už v květnu. To ještě ale nebyla situace na Ukrajině tak vyhrocená ve smyslu iniciativy Ukrajiny a defenzivní činnosti ruské armády.
Teď se seběhlo několik faktorů. Blíží se zima, což vlastně snižuje operační činnost na frontě. Ukrajinská armáda má poměrně velkou iniciativu a ta se z taktické úrovně přenáší do operační. To s sebou nese i určité strategické výhody.
Vypadá to, že západní země nepoleví ve své iniciativě dodávat zbraně a materiál na Ukrajinu. Navíc početní stav jednotek ruské armády se nejeví jako dostatečný pro to, aby mohl zvrátit stávající vývoj. Především v té severovýchodní části u Charkova, ale i v jižní části.
Je tedy mobilizace pro Putina jakési východisko?
Vypadá to tak. Vyhlásit částečnou mobilizaci s sebou ale nese riziko. Jakákoliv mobilizace, která je vyhlášena – ne ve smyslu obrany vlasti a zajištění bezpečnosti země, s sebou nenese velké nadšení těch, kteří jsou povoláváni.
Pro něho je vlastně teď situace taková, že musí vytvořit jakousi zástěrku, že je mobilizace nutná z hlediska zachování nebo ochrany hodnot Ruska a obrany vlasti. K tomu mu pomáhá zástěrka ohrožení Ruska západním světem, třeba jadernými zbraněmi.
Putin může povolat veterány z Čečenska. Nevole Rusů sílí, míní komentátor |
V podstatě se uchýlil k tomu, že bude povolávat i etnické Rusy. Tomu se snažil vyhnout, protože tam je jeho těžiště popularity. Na Ukrajině v jednotkách vesměs bojují Rusové z etnických menšin, což se ale ukázalo jako nedostatečné. K částečné mobilizaci tak musel chtě nechtě přistoupit. Teď je otázka, jak to ruská veřejnost přijme.
Mobilizace se týká zhruba 300 tisíc rezervistů. Kdo tedy narukuje? Jedná se o vojáky v aktivní záloze, jaké máme my v Česku?
Víceméně ano. Plány na mobilizaci jsou dávno dané, je to v podstatě součástí obranného plánování. Každá země, která má armádu, plánuje mobilizaci v případě nebezpečí, nemusí to být jen válka. Mohou to být různé krizové situace nebo živelné pohromy.
Tou první částí je vždy povolání rezervistů. Tedy jedinců, kteří sloužili v armádě, mají zkušenosti s působením v armádě a mají nějaké znalosti nebo u nich nebude zas tak těžké vyučení pro dané operační nasazení.
To je případ této částečné mobilizace. Těžko říci, jak to mají plánováno. Z dostupných zdrojů víme, že mobilizace je vyhlášena k dnešnímu dni. Daní jedinci dostanou povolávací rozkaz. Tam to není tak, jak to bylo u nás v roce 1938, kdy se lidé hlásili dobrovolně, aniž by je někdo vyzýval.
Povolaní se pak budou dostavovat na příslušná místa, kde budou materiálně vybaveni, zajištěni a přiděleni k daným jednotkám, ke kterým patří.
Musí dojít k nějakému secvičení a přípravě
Budou nasazeni do bojů hned?
Ještě předtím, než budou nasazeni na Ukrajinu, musí dojít k nějakému secvičení a přípravě. To s sebou samozřejmě nese potřebu času.
Takže je to otázka měsíců či týdnů, než je Rusko na Ukrajině nasadí?
Měsíců ne, ale možná týdnů. Otázkou je, zda se mezi těmito jedinci nenachází příslušníci speciálních jednotek, u kterých se počítá, že průběžně absolvovali nějaký výcvik a jsou de facto schopní být okamžitě operačně nasazeni. To jsou ale spekulace.
Ruská mobilizace? Předvídatelné, důkaz, že plány nevycházejí, říká Ukrajina |
Takže teoreticky nemůžeme ani říci, zda jsou ruští rezervisté bojeschopní?
No tak bojeschopní samozřejmě nejsou. Jak říkám – dostaví se na příslušné místo, kde budou vybaveni materiálem a tím, co voják potřebuje. Samozřejmě musí dojít k seznámení s jednotkou, co budou dělat a podobně. To není otázka pár hodin.
Jak těžké bude pro Rusko tolik vojáků na frontu dostat?
Otázkou je, jestli budou vytvořeny zcela nové jednotky z těchto rezervistů, nebo budou přidělováni k jednotkám, které již existují. Vlastně po tom secvičení a přípravě je právě otázka dopravy jednotek na místo určení a jejich zařazení. Jednotky, které jsou takzvaně prvosledové, a které jsou nasazené do bojové činnosti, jsou staženy a nahrazeny jednotkami čerstvými.
Rusko pořádá vojenské cvičení Vostok 2022 (Východ 2022), dohlíží na něj samotný prezident Vladimir Putin. (6. září 2022)
Lze předpokládat, že tomu tak bude i v tomto případě. Tedy že jednotlivci nebudou přiřazováni k jednotlivým jednotkám, ale nahradí bojující jednotky. Zřejmě velení ruské armády naznalo, že toto je jediná možnost, jak zvrátit dosavadní vývoj.
Jestli má dostatečné zásoby, to nikdo neřekne
Jak na tom je asi ruská armáda technicky? Má ještě něco v záloze?
Toť otázka. Kvantita a kvalita toho materiálu je překvapující pro západní svět i západní vojenské odborníky, kteří očekávali, že ruská armáda je velmoc a je na tom výrazně lépe. Je to poněkud diskutabilní. Určitě to není tak, že by si ruská armáda schovávala něco do zálohy, že by teprve až nastane čas, s něčím lepším vyrukovala. To by už udělala, protože vývoj se nedaří od počátku operace.
Jestli má dostatečné zásoby, to vám nikdo neřekne. Putin jezdí do Indie a dalších zemí, získává různé zbraňové systémy, které jsou státy ochotné Rusku poskytnout. Jak na tom je a bude, se těžko teď odhaduje.
Když tohle celé nevyjde, myslíte si, že vyhlásí celkovou mobilizaci?
Já bych nerad nějak předjímal další vývoj. Mobilizace je poměrně svízelná záležitost, pokud se má odehrávat z hlediska agresivní války. Když se nedaří a nemá to souvislost s existencí dané země, nesetkává se tento akt s přílišnou odezvou. Dá se říci, že pro Putina by to bylo veliké riziko. To by muselo být opravdu nějakým způsobem zdůvodněno jako existenční ohrožení Ruské federace.
