Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPrymula se vyjádřil o ceně testu kolem 500 korun. „Samotný test by stál 200 až 250 korun, zbytek ceny by padl na odběr. Mohlo by to být už za měsíc, pokud se správně zajistí registrace a hlavně distribuce toho testu,“ řekl.
Co se vakcíny týče, její hledání je podle Prymuly v procesu intenzivního vývoje. „Na čele je asi desítka vakcín, z nichž asi tři by měly být hotové někdy na konci října. Věřím, že z těch deseti aspoň jedna bude mít vysokou využitelnost. Pak je tady otázka výroby a distribuce. Musíme si uvědomit, že vyrobit miliardy dávek není jednoduché. Pravděpodobně se tak v nejbližší době nedostane ke všem.“
Upozornil, že podle něj není třeba očkovat všechny. „U nás by stačilo vakcínu poskytnout rizikovým skupinám, které tvoří asi tři miliony lidí,“ řekl.
Křivka počtu denně nakažených měla v Česku minulý týden střídavou tendenci, přibývalo přes sto případů. Předtím rostla soustavně a po dlouhé době byl přírůstek vyšší než 300. Nárůst je nyní markantní především kvůli ohniskům v Moravskoslezském kraji.
Prymula nadále nevyloučil možnost uzavření a izolace oblasti Karviné. Podle něj je však nezbytné restrikce dobře naplánovat. „Je tam hodně kritérií, která se musí vzít v potaz. Například velké podniky, jejichž uzavření by znemožnilo pracovat spoustě lidí,“ řekl ve středu jako host diskusního pořadu Rozstřel.
Vyjádřil nepochopení situace s pendlery, kteří se volně přesouvali mezi Polskem a Českem. „Den pracovali v dole, dostali mzdu jako ve středověku a šli zase zpět. Rizikovost takových lidí je obrovská. Mělo tam nastat nějaké výraznější omezení,“ míní epidemiolog, podle kterého je těžké, ne-li nemožné odhalit pacienta nula na Karvinsku.
„Měly by se omezit aktivity, které nejsou nezbytně nutné – společenské, kulturní akce, kde je větší nakupení lidí. Tohle na místě je,“ dodal Prymula.
Epidemiolog byl v době největší koronavirové krize výraznou postavou jako náměstek ministra zdravotnictví. Nyní prozradil, že politici v začátcích vycházeli z řady modelů a statistik od odborníků. Jméno odborníka, který na hrozbu upozornil a podle vicepremiéra Jana Hamáčka Česko zachránil, však Prymula nesdělil.
„V jeho výběru jsem nefiguroval, seznámil jsem se s ním až později. Ten člověk si nepřál popularitu, takže o něm nic neprozradím,“ řekl. Podle Prymuly rovněž na ministerstvu zdravotnictví nebyl nikdo, kdo by epidemiologická opatření ze začátku epidemie zlehčoval.
Po opadnutí hlavní vlny Prymula jako náměstek skončil, což avizoval už dlouho. „V každém kolektivu jsou jedinci, se kterými se pracuje lépe i hůře. S ministrem jsme byli schopni vyjít, není to tak, že bychom se nenáviděli,“ řekl ke vztahu s Adamem Vojtěchem, který byl často vykreslován jako napjatý.
Maďar byl příliš detailní, míní Prymula
Epidemiolog se vyjádřil také k Rastislavu Maďarovi. „Není čistý epidemiolog, podle mě spíše odborník ve veřejném zdravotnictví. Rozvolňování pod jeho taktovkou bylo korektní, zejména v otázce rychlosti. Vyčítal bych jen míru detailu, rozvolňování by šlo nastavit obecněji. Některé procesy byly tak složitě popsány, že tomu skoro nikdo nerozuměl,“ myslí si Prymula.
V červnu se Prymula stal vládním zmocněncem pro vědu a výzkum ve zdravotnictví. Předtím mluvil také o přechodu do soukromého sektoru. „Postupně se tam chci vrátit, ale současným vývojem se to zpožďuje. Koronakrize ukázala, že máme stále mezery,“ uvedl. Znovu odmítl, že by měl jakékoliv politické ambice.
