Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Opakovaně jsem zdůraznil, že za zahraniční politiku zodpovídá vláda. Tuto cestu jsem nedoporučoval,“ řekl na úvod Rozstřelu Petříček.
Podle ministra se jedná o politické rozhodnutí Senátu a návštěva Tchaj-wanu není součástí zahraniční politiky. „Tato cesta na naší zahraniční politice nic nemění, vláda nepřehodnocuje naší politiku. Máme zájem na tom, aby ohledně této cesty ustaly emoce a obě strany se zaměřily na praktickou spolupráci,“ řekl.
Celý rozhovor s Tomášem Petříčkem v podcastu:
Miloš Vystrčil převzal v úterý od šéfa tchajwanského parlamentu Jou Si-kchuna medaili za parlamentní demokracii, poděkoval a s odvoláním na slavný výrok J. F. Kennedyho prohlásil: „Já jsem Tchajwanec.“ „Popravdě netuším, co tím pan Vystrčil zamýšlel. Pro někoho to může být úsměvné, pro někoho symbolické,“ doplnil ministr zahraničí.
Na to, zda je Tchaj-wan součástí Čínské lidové republiky Petříček odvětil, že takové hodnocení není součástí českých záležitostí. Jedná se podle něj o vnitřní politiku Číny.
K ostrým výrokům, které padly ze strany čínského ministra zahraničí Wanga, který nezvykle tvrdě pohrozil Miloši Vystrčilovi v souvislosti s jeho tchajwanskou cestou Petříček řekl, že takové výroky jsou nemístné a do politiky nepatří.
Čínský nezájem o Česko. Příliv investic byla jen velká iluze, říká odborník |
Nevyvážené vztahy
„Máme zájem s Čínou vést pragmatický a hodnotový dialog o spolupráci,“ uvedl. Určitě jsou otázky, které podle ministra Česku nevyhovují a republika je bude chtít s Čínou řešit. Jedná se například o nevyváženost vzájemných vztahů. „Nelíbí se nám, že některé české firmy se potkávají s nepřízní na čínském trhu,“ upřesnil.
Zároveň projevil vděk za vyjádření solidarity od evropských zemí. „Doufám, že jsou to jen emotivní rétorické výroky ze strany Číny, ale jako suverénní země to nemůžeme nechat bez povšimnutí,“ vyjádřil se k podpoře Česka od Německa, Francie a Slovenska.
Na cestu se Vystrčil připravoval několik měsíců. Společně s předsedou senátu je na cestě asi 90 členná delegace, kterou tvoří politici, podnikatelé, zástupci vědeckých i kulturních institucí či novináři.
Ministr odpovídal i na otázky spojené s dalším vývojem v Bělorusku. „Česká republika stejně jako celá Evropská unie výsledky těchto voleb neuznává. Neproběhly svobodně, nesplnily demokratické standardy. Zřejmé je, že tyto volby nebyly svobodné. Bělorusové si ale o své budoucnosti chtějí rozhodnout, chtějí, aby jejich hlas měl nějakou váhu, a aby jim tamní vláda dala aspoň nějakou základní důstojnost,“ řekl ministr zahraničních věcí k nedávným volbám v Bělorusku.
„My vidíme řešení v zahájení politického dialogu v Bělorusku, je to vnitřní záležitost Bělorusů. Chceme pouze tento dialog podpořit. Je důležité zahájit dialog mezi vládou, která je opřená o represivní složky a mezi veřejností, která žádá změnu.“
Podle Petříčka již vláda schválila plán pomoci běloruské veřejnosti. Jedná se především o humanitární pomoc, která se v následujících dnech dostane v Bělorusku lidem, kteří ji potřebují. Lidem, kteří byli zadrženi, mučeni. „Dále chceme pomoci lidem, kteří nemají přístup ke zdravotní pomoci v Bělorusku, chceme pomoci občanské společnosti jako takové, aby měla informace a věděla, že za nimi stojíme.“ Na pomoc byla podle Petříčka uvolněna částka deset milionů korun.
V Bělorusku propukly protesty poté, co bylo oznámeno drtivé vítězství Alexandra Lukašenka v prezidentských volbách konaných 9. srpna. Panuje ovšem přesvědčení, že výsledek byl zfalšován. Do ulic více měst, včetně metropole Minsku, proto vyšly desetitisíce demonstrantů.
Vláda vyčlenila 10 milionů na pomoc Bělorusům snažícím se o pád diktátora |
Speciální policejní síly OMON v prvních dnech proti demonstrantům zasáhly brutálním způsobem. K protestům se pak postupně přidaly stávky v řadě závodů.
Debata se také dotkla aktuální epidemiologické situace v Evropě. „Není zřejmé, jak se situace bude vyvíjet dál, a proto musíme reagovat na konkrétní situace konkrétní země,“ objasnil. Ministr zatím nepočítá s plošnými opatřeními, jedná se o opatření týkající se konkrétních zemí. „Bavíme se o tom, jak omezit rizika přenášení nemoci a snažíme se hranice nechat otevřené,“ řekl na závěr.
