A kteří lidé mají o aktivní zálohy zájem? „Na výcviku jsem nepotkal takové ty takzvané vlastence, kteří chodí na náměstí a propagují Česko na prvním místě,“ říká šéfredaktor Petr Konečný. „Spektrum lidí, kteří tam jdou, to vidí jinak. Jednoduše podporují Ukrajinu. Říkají: žiju tady několik desítek let a teď bych to chtěl zemi vrátit a chtěl bych se do něčeho aktivně zapojit, proto aktivní zálohy.“
Aktivní záloha je významnou složkou, kterou má Česká republika v době míru k dispozici. „Aktivní záložáci pomáhají s profesionálními vojáky například policii a v době války jsou připraveni nastoupit do služby,“ říká Ludvík Cimburek.
Jediným limitem je věk
„Záložákem“ se může stát kdokoliv a může si vybrat, u jaké jednotky chce sloužit. „Jediným limitem je věkové omezení, které vychází z branné povinnosti v České republice, která je od 18 do 60 let s podmínkou splnění základních fyzických testů,“ uvádí Cimburek.
„Já jsem absolvoval první část,“ navazuje Petr Konečný. „Výcvik si můžete rozdělit na dvě části. I s vybráním dovolené trvá vše šest týdnů. První možností je nepřetržitý výcvik. To znamená, že cvičíte každý den bez nějakého volna a pak si vybíráte volno. Kdybyste si dali oba dva bloky a chtěli to mít rychle za sebou, tak vlastně absolvujete výcvik čtyři týdny, a potom vše končí komplexním cvičením,“ popisuje Petr Konečný.
Druhou možností je rozdělit si výcvik na dva bloky a cvičit dva týdny, mít týden volno a potom se vrátit zpět. To znamená, že můžete dokončit první blok třeba na podzim, poté pokračovat na jaře a pak složit přísahu.
A jak se do aktivních záloh dá přihlásit? „Tak ideální je začít tím, že si na internetu vyplníte dotazník. Ten pak putuje do rekrutačního střediska Armády České republiky. Na základě tohoto dotazníku vám zavolají zpátky. Domluvíte si schůzku, vyplníte nějaké papíry, přinesete nějaké dokumenty a pošlou vás na lékařské vyšetření,“ říká Cimburek.
„Když projdete lékařským vyšetřením, tak vám potom dají na výběr nebo s vámi zkonzultují, kdy byste měli čas jít do kurzu základní přípravy,“ navazuje Ludvík Cimburek. „Kurz základní přípravy probíhá ve Vyškově a trvá zhruba měsíc. Jak už pan Konečný řekl, dá se rozdělit na dvě části a po tomhle kurzu základní přípravy už jste samozřejmě vojákem v aktivní záloze a na další cvičení už jezdíte ke konkrétní jednotce, kam jste zařazeni.“
A co modrá knížka?
Členem aktivních záloh se může stát muž i žena. A také ten, kdo před nějakou dobou získal takzvanou modrou knížku, tedy nešel na vojnu. U takového člověka dojde k celkovému přezkoumání jeho zdravotního stavu, a pokud se jeho stav zlepšil, tak se může stát členem aktivních záloh.
„Tak ty modré knížky se vydávaly tehdy kdekomu, protože se mladí lidé chtěli vojně vyhnout, takže teď o dvacet let později třeba změnili názor, a naopak do armády chtějí, a proto mají tuto možnost,“ dodává šéfredaktor.
„Zároveň válka na Ukrajině přesvědčila mnoho lidí, aby do aktivních záloh vstoupili. Největší vlna byla v únoru, březnu a dubnu. V těchto měsících, co si pamatuji, čísla vyskočila na desetinásobek. Teď se ta čísla zájmu vracejí na původní úroveň a vlna, která přišla na začátku roku, teď dobíhá v kurzech základní přípravy,“ dodal poradce náčelníka generálního štábu pro oblast aktivních záloh s tím, že Česko má v tuto chvíli 4 132 „aktivních záložáků“.
Aktivní zálohy jsou zařazeny do struktury Armády České republiky, takže absolventi dostávají klasické hodnosti podle jejich následného uplatnění po kurzu. Když nastoupí do pěchoty tak začnou u svobodníků, ale pokud nastoupí k nějakým specializovaným jednotkám jako například ke kybernetickým silám nebo jako lékaři, začínají u hodnosti rotmistra nebo poručíka.
„Za mě je to náročnější psychicky než fyzicky,“ popisuje Petr Konečný. „Samozřejmě každý může mít jiný názor, protože vy tam přicházíte z nějakého konkrétního prostředí se svými civilními návyky. V kasárnách si vás okamžitě převezme zástupce velitele čety a pak vás zařadí. Vy ještě neumíte pochodovat, chovat se jako voják, prostě nic.“
Opice, která nic neumí
„Pro ně jste, když to řeknu s nadsázkou, „opice“, která neumí nic, ale už po chvíli v podstatě všechno pochopíte. Rozdělí vás do pokojů, vystrojí vás, vlastně vás dehumanizují, jdete z civilu do maskáčů. Učí vás, jak máte chodit, správně se oblékat, mluvit jenom tehdy, když jste vyzváni. Tím začíná takový ten „dril“. Lidé jsou zvyklí z civilu na to mít k dispozici telefon, tam to neexistuje, tam není internet, tam nemáte přístup k telefonu, jenom na požádání, pokud chcete komunikovat s rodinou,“ konstatuje Petr Konečný.
„A následně chápete, proč tomu tak je, třeba někomu to může připadat jako totální „gumárna“. Proč jako tady mám stát v pozoru, jako blbec, a žádat i o to, jít na záchod? Ale tam pochopíte, že to má nějaké důvody,“ říká šéfredaktor.
„Z pohledu zaměstnavatele dostáváte něco jako neplacené volno. Armáda za vás platí zdravotní pojištění. Přesněji dostáváte služebné, to se odvíjí od hodnosti. Takže nejste úplně bez peněz,“ pokračuje Cimburek.
„Podle mých informací prvotní výcvik ve Vyškově paradoxně zvládají líp ti starší, ale myslím si, že je to spíš dané mentální odolností. No a pak tady máte samozřejmě skupinu mladých, kteří jsou extrémně fyzicky zdatní, ale mají odlišné problémy, jak situaci zvládat,“ uvádí Ludvík Cimburek.
V jaké fázi případného válečného konfliktu by členové aktivních zálohy byli povoláni? Jakou mají zájemci o službu v zálohách fyzičku? Pomáhají české aktivní zálohy na Ukrajině? A o které armádní pozice je v rámci aktivních záloh největší a nejmenší zájem? I na to odpovídali Ludvík Cimburek a Petr Konečný v Rozstřelu.
