Ministerstvo zdravotnictví teď chystá změny, které by jí ušetřily peníze a jiným ženám prodlouží šanci na otěhotnění. Možnost využít pojišťovnami hrazenou metodu umělého oplodnění IVF (mimotělní oplodnění vajíčka) se o rok prodlouží až do čtyřiceti let.
„Předpokládáme, že bude navýšen věk pro provedení hrazeného IVF na 39 let + 364 dní, což má podporu odborné veřejnosti. Nyní probíhá příprava včetně stanovení podmínek pro úhradu,“ potvrdila MF DNES mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpanyová. Vládě resort novelu zákona o zdravotním pojištění předloží do června 2019.
„Zvýšení věkové hranice pro úhradu IVF cyklů bychom uvítali,“ reaguje na záměr lékařka z Centra asistované reprodukce Gynekologicko-porodnické kliniky VFN v Praze u Apolináře Simona Jirsová. „Věk čtyřiceti let není kompromis, ale optimum, které považujeme za maximum,“ dodává předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP David Rumpík, protože s vyšším věkem úspěšnost metody výrazně klesá.
Na ministerstvu se debatuje ještě o dalších změnách. Pokud by pojišťovnou hrazené IVF vedlo k narození dítěte, žena by mohla mít nárok na další hrazené cykly. „Ministerstvo musí nejprve projednat každý návrh se všemi dotčenými subjekty,“ říká k možnosti ministerská mluvčí.
Graf průměrného věku žen při zahájení IVF (mimotělního oplodnění vajíčka) cyklu
A odborníci ministerstvu předložili ještě jeden návrh. Chtějí motivovat ženy, aby IVF podstoupily před 35. rokem, kdy je šance na úspěch mnohem vyšší. Tím by případně získaly bonusový cyklus. Ministerstvo návrh odborníků zatím neodmítá. „Pozitivní motivace pro provedení IVF do určitého věku může být předmětem diskuse a případného začlenění do novelizace,“ dodala mluvčí Štěpanyová. V ČR se umělému oplodnění věnuje přes čtyřicet center, většina z nich je soukromých.
Odklady a zase odklady
Nejdřív studium, kariéra, cestování a ekonomické jistoty, teprve potom možná děti. Založení rodiny začíná být pro mladé lidi v posledních letech druhořadé a neúprosná jsou i data. Věk žen, které dnes rodí svoje první dítě, už atakuje třicítku. Jenže podle lékařů si tím ženy i muži zadělávají na velké problémy do budoucna. Platí totiž úměra, že čím starší pár, tím větší potíže při početí dítěte.
Za umělým oplodněním míří do Česka stále více cizinek, nejvíce Britky a Němky |
Nejplodnější jsou totiž podle lékařů ženy zhruba do 24 let, přicházejí-li tedy do reprodukčních center až po třicítce či pětatřicítce, neumí jim často pomoct ani umělé oplodnění. Kvalita ženských vajíček klesá stejně jako jejich počet a výrazně se zhoršuje úspěšnost už ve věku kolem 35 let.
„Dnes často vidíte v novinách a lifestylech, že se rodí děti ženám, kterým je 45 let. Nechceme však zvyšovat úhradu umělého oplodnění nad 40 let i z psychologického důvodu, aby si ženy nemyslely, že jsou dobře léčitelné i potom. Dokážeme pomoct velkému množství pacientů, ale jen když přijdou včas,“ popisuje trend, se kterým se v posledních letech lékaři setkávají, Jonáš Vokřál z kliniky Reprofit. Tu vlastní společnost FutureLife, jež je součástí svěřenského fondu Andreje Babiše.
Poslední šance – cizí vajíčko
Data Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) slova odborníků potvrzují. Počet žen do 34 let, které IVF (mimotělní oplodnění vajíčka) podstupují, se nezvyšuje, přibývá hlavně těch starších.
„Každý rok věku je znát. Po čtyřicítce se pohybujeme na patnácti až dvaceti procentech těhotných. Kdyby byly cykly hrazeny do pozdního věku, ženy tím vlastně nabádáme k dalšímu odkládání těhotenství,“ dodává předseda Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti ČLS JEP David Rumpík, proč je podle něj navržená hranice 40 let věku pro úhradu správná.
Často jedinou možností, jak v pozdějším věku, když žena nemůže otěhotnět a její vajíčka už nejsou hormonálně stimulovatelná, je přijmout vajíčka cizí. Tuto možnost české ženy využívají stále častěji. Od roku 2010 stoupl počet přijetí darovaných vajíček dvojnásobně. Podle Jonáše Vokřála lidé na tuto variantu nejsou většinou připraveni.
„To v těch lifestylech moc neuvidíte. Na naší klinice podstupuje cyklus s darovanými vajíčky asi 40 procent žen. Úspěšnost je padesát procent, ale za cenu toho, že jedna polovina genetické informace dítěte pochází z člověka, který v rodině nežije,“ podotýká Vokřál a uvádí, že ženy, které po dítěti touží, se s tím smíří. „Nicméně kdyby si toto uvědomily v době odsouvání těhotenství, jsem přesvědčen, že by to žádná z nich neudělala,“ dodává.
Graf průměrného věku žen při zahájení IVF (mimotělního oplodnění vajíčka) cyklu
Ve velkém si pro darovaná vajíčka přijíždějí do Česka i cizinky. V roce 2010 podstoupily Evropanky u nás 1 799 cyklů s darovanými vajíčky, v roce 2015 už jich bylo 4 275. Dárkyněmi bývají téměř ze sta procent české dívky mezi 20 až 25 lety. Systém je anonymní, páry se tak o své dárkyni kromě výšky, váhy či krevní skupiny už nic jiného nedozvědí.
Stejně jako se mění věk budoucích rodičů, mění se i příčiny, proč se jim nedaří dítě počít. Nejvíc limituje věk a s tím klesající kvalita ženských vajíček a jejich počet. Jenže zhoršuje se i kvalita mužských spermií. „Často se setkáváme s andrologickým faktorem sterility, kdy chyba je na straně muže,“ říká Simona Jirsová z kliniky u Apolináře.
Dříve mohly za neplodnost líné spermie, dnes odkládání mateřství u žen |
Potíže jsou společné jak pro pacienty, tak dárce spermií. „Za poklesem parametrů spermiogramu nejčastěji stojí sedavé zaměstnání, zhoršení životního prostředí ve městech, špatná životospráva, infekce či celkový zdravotní stav muže. Dočasně může být zhoršení způsobeno i užíváním anabolických steroidů, dalších chemických látek či častou návštěvou sauny,“ vyjmenovává příčiny Vokřál s tím, že obecně lze říci, že ze 40 procent je příčina u žen, ve 40 procentech u mužů a ve zbytku u obou.
Nyní mají ženy nárok na hrazené umělé oplodnění IVF do 39. narozenin. Pojišťovny jim ale uhradí jen tři cykly, případně čtyři, pokud v prvních dvou bylo přeneseno do těla ženy jen jedno embryo. To proto, aby se zabránilo vícečetným těhotenstvím. Pokud chtějí páry v pokusech o umělé oplodnění pokračovat, náklady nesou samy. Zadarmo nejsou ani pojišťovnou hrazené cykly. Páry si zčásti platí léky, kterými se musí ženy hormonálně stimulovat, bývá to kolem dvanácti tisíc.
„Dále si pacientky platí i specifická laboratorní vyšetření nebo použití jiné metody oplodnění vajíčka spermií v laboratorních podmínkách,“ říká mluvčí pojišťovny VZP Oldřich Tichý.
