(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: Slavomír Kubeš, MAFRA

České řeky jsou nejčistší za sto let, přibylo však mikroplastů

  • 188
Velká inventura čistoty vodních toků ukázala obrovské zlepšení – české řeky jsou nejčistší za dlouhé roky, patrně za celé století. Díky novým čistírnám z řek zmizelo organické znečištění, ubylo špinavé pěny i zápachu. A k řekám se vrátili i lidé. MF DNES oslovila s dotazem na kvalitu vody úřady, odborníky i lidi od vody.

„Zlepšení tady rozhodně je,“ potvrzuje mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Důvodů zlepšení je podle ministerstva hned několik. Před třiceti čtyřiceti lety se mimo jiné tolik nedodržovala správná zemědělská praxe, v mnohem větším měřítku se používaly přípravky na ochranu rostlin a nebylo dostatečně zajištěno čištění odpadních vod. „Mezi lety 1991 a 2017 prakticky vymizely úseky toků s velmi silně znečištěnou vodou, tedy nejhorší možnou třídou,“ popisuje Bílý.

Zlepšení potvrzují i vodohospodáři. „Každý větší provoz má dnes čistírnu nebo jsou odpadní vody svedeny přes městskou čistírnu. Kvalita vody v tomto ohledu znečištění se tím zlepšila,“ potvrzuje Marek Liška, vedoucí útvaru vodohospodářských laboratoří Povodí Vltavy.

Vltava je dobrý příklad, jak se kvalita vody zlepšila. Dokázala se propracovat podle České státní normy pro jakost vod z čtvrté třídy až do druhé, tedy ze silně znečištěné až do mírně znečištěné.

Na druhém konci je třeba Sázava. Rekreanty i vodáky oblíbená řeka přes léto doslova zezelenala. „Teplota vody přes den byla zejména v letních měsících naměřena přes dvacet stupňů Celsia,“ popisuje Hugo Roldán, mluvčí Povodí Vltavy. Kvůli teplotě a nízkému stavu vody se přemnožily sinice, řasy nebo rosivky. V řece vzrostlo i organické znečištění, zbývající voda v řece nedokázala dostatečně naředit splašky tekoucí z menších obcí. 

Ubylo splašků a průmyslového znečištění, přibylo mikroplastů

Sázava není jedinou českou řekou, která má problémy s čistotou. Podle ministerstva zemědělství byl při zatím posledním hodnocení povrchových vod nejhorší stav v povodí Dyje na řece Trkmance, v povodí Moravy na říčkách Blata, Desná nebo Racková. Tedy na menších tocích, které protékají mimo velká města přes menší obce, kterým většinou chybějí čistírny.

Naopak Vltava má šanci, že bude ještě o něco čistší. Kvalitě vody má pomoct nová linka Ústřední čistírny odpadních vod, kterou dnes spouštějí v hlavním městě do zkušebního provozu. „Jde o největší vodohospodářskou stavbu v Česku za posledních třicet let,“ uvedla pražská radní pro infrastrukturu a životní prostředí Jana Plamínková.

Na novou vodní linku je možné přivést polovinu odpadních vod z území hlavního města Prahy. Má tak zlepšit kvalitu vyčištěných odpadních vod, zejména v ukazateli dusík a fosfor. „Jedná se o největší investici hlavního města v posledních letech, celkově bude stát přibližně 6,6 miliardy korun,“ dodává Plamínková.

Zdravější, ale hubenější ryby

Jedno znečištění z řeky zmizelo, jiné se však stále častěji objevuje. Ani nejmodernější čističky totiž nejsou schopny řadu látek dosud efektivně odstranit, zejména léčiva, kosmetiku nebo mikroplasty.

To trápí třeba rybáře. „Voda je sice v posledních letech na první pohled čistší, ale naopak přibývá mikroskopického znečištění,“ potvrzuje Pavel Vrána, odborný referent Českého rybářského stavu pro životní prostředí a ichtyologii. Některé látky podle něj ve větší koncentraci dokážou měnit chování ryb i jejich rozmnožovací cykly. „Na některých řekách se objevují monosexní místa, kde jsou jen ryby jednoho pohlaví,“ vysvětluje rybář.

Čistší voda paradoxně neznamená více ryb v českých řekách. „Ubylo organických látek, tedy hnojiv, jež dodají živiny, a když chybějí živiny, tak nejsou rostliny a živočichové,“ potvrzuje Vrána.

Ryby mají díky čisté vodě zdravější maso, ale je jich v řece méně, protože nemají tolik potravy. Úbytek potravy navíc znamená, že ryb není jen méně, ale také to, že jsou menší a hubenější. „V řekách se ovšem objevují druhy, které neměly dostatek prostoru, třeba drobní bezobratlí,“ dodává Vrána.

Na nové hrozby ve vodě upozorňují i ekologické organizace. V průběhu září vyrazily na české řeky čluny Greenpeace. Aktivisté odebrali desítky vzorků vltavské nebo labské vody, kterou budou analyzovat a zkoumat v ní přítomnost mikroplastů. To jsou mikroskopické úlomky plastů o velikosti od sto nanometrů až po pět milimetrů. Při jednom vyprání fleecové bundy unikne až milion takových malých vláken, která se skrze odpadní vody dostávají do řek. Čistírna vod průměrného stotisícového města jich podle aktivistů do řeky denně vypustí až sto deset kilogramů.

Jednou se to už podařilo

Zástupci Greenpeace doufají, že se jim v kampani Plast je past podaří na problém mikroplastů upozornit stejně intenzivně, jako se jim před osmi lety podařilo upozornit na problém alkylfenolů, které bývají součástí barevného oblečení. Jde o sloučeniny ze skupiny pesticidů, které poškozují hormonální systém a pro vodní organismy jsou vysoce toxické.

„Tehdy jsme zjistili, že se alkylfenoly uvolňují během praní prádla a přes čističky se dostávají dál do řek. Vzorky sedimentů odpadních vod s obsahem alkylfenolů z ústeckých Neštěmic stály před lety za spuštěním celosvětové kampaně k zákazu této nebezpečné látky. Původně malá kampaň z Ústí nad Labem způsobila nakonec vydání zákazu užívání této látky a dovozu textilu s jejím obsahem do Evropy,“ vzpomíná Jan Freidinger z Greenpeace. Výsledky odběrů by měly být známé do konce září.

Mikroplasty není problém najít už ani v pitné vodě, pivu nebo v medu. Normy, kolik může být ve vodě takových látek, zatím chybějí.

„Stanovení zatížení povrchových vod takzvanými mikroplasty zatím není zahrnuto do monitoringu kvality povrchových vod, neboť dosud není jednoznačně definováno, které složky a velikostní frakce je třeba sledovat. Nejsou k dispozici ani vhodné jednotné metody pro vzorkování a analýzu,“ uvádí mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. V současnosti je obdobná situace i jinde v Evropě.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video