Tato společnost je jedna ze dvou, jež ženám nabízejí, aby nechaly narozenému dítěti zmrazit buňky z pupečníku pro případ, že by je šlo jednou využít k léčbě řady chorob.
Uskladnění pro vlastní potřebu stojí několik desítek tisíc korun. Lékaři mají rozdílné názory: jedni tvrdí, že je to neopakovatelná šance, jež může v budoucnu vyjít. Druzí oponují, že je to zatím "obchod s nadějemi", protože výzkum ještě neskončil.
O byznysu kolem skladování buněk z pupečníkové krve ve středu informovala MF DNES. "Požádám etickou komisi, aby se k tomu vyjádřila," reagoval šéf lékařské komory David Rath.
Vladimír Dvořák, nejvýše postavený gynekolog v zemi, napsal článek, v němž mimo jiné doporučuje skladování buněk v archivu jako "rodinnou biologickou pojistku". V časopise ProFem (v jehož redakční radě je doktor Dvořák a další členové výboru Sdružení soukromých gynekologů) je k textu připojena reklama na Archiv buněk. V jiném časopise pro ženy, Maminka, byl týž Dvořákův článek přímo součástí komerční prezentace této společnosti.
"Lékař nesmí propagovat věci, které nejsou zatím vědecky ověřeny. Zda je to i tento případ, to musíme posoudit," řekl Rath. Etická komise komory se podle něj zaměří i na to, zda je v pořádku, že gynekologové dostávají od firem finanční odměny, pokud se jim podaří pro odběr buněk získat některou z pacientek.
Dvořák: Za peníze to nebylo
Vladimír Dvořák popřel, že by pracoval na objednávku společnosti Archiv buněk. "To, že k mému článku dali reklamu, mě zarazilo. Nevěděl jsem o tom," řekl. Odmítl rovněž, že by za pochvalný článek o skladování buněk dostal zaplaceno.
"Osobně považuji možnost skladování buněk z pupečníkové krve za úžasně perspektivní věc. Je to neopakovatelná životní pojistka. To je můj názor a není to za peníze," řekl Dvořák MF DNES.
Reklama není zakázána
Žádná pravidla lékaři nezakazují, aby propagoval komerční produkt. "Nikde není řečeno, že by lékař nesměl napsat komerční prezentaci," dodal Rath. Je to tedy věc osobního zvážení a etiky lékaře. Odborník na lékařskou etiku Petr Příhoda v tom a priori problém nevidí. "Zubní pastu Thymolin už za první republiky doporučoval spolek českých lékařů," řekl.
Jeho kolega Jiří Šimek je přísnější: "Lékař by u reklamy být neměl a je to tak v řadě vyspělých zemí." Sám David Rath se v tomto směru ocitl na tenkém ledě: časopis Osobní lékař, jemuž poskytoval garanci, propagoval před dvěma roky formou skryté reklamy pilulky Wobenzym. Po kritice lékařů nakonec přestala komora časopis plný reklamy zaštiťovat svým jménem.
