Žalobkyně žádá propadnutí Rathova majetku. Nenastala sebereflexe, tvrdí

  • 197
V kauze Davida Ratha státní zástupkyně požádala o vyšší majetkové tresty pro bývalého politika a jeho spoluobžalované. Dokonce podala návrh na propadnutí celého majetku bývalého hejtmana, jelikož jednal ziskuchtivě a nenastala u něj žádná sebereflexe. Podle Ratha je to proces politický a absurdní.

Odvolací jednání v první části korupčního případu bývalého středočeského hejtmana Davida Ratha započala soudkyně Kateřina Korečková rekapitulací dosavadního průběhu kauzy od jejího počátku v roce 2012. 

Státní zástupkyně poté v odvolání požádala o vyšší majetkové tresty pro bývalého politika a jeho spoluobžalované. Hlavní aktéři případu, tedy Rath a někdejší ředitelka kladenské nemocnice Kateřina Kottová s manželem Petrem, k soudu dorazili. Bývalý politik dostal od prvoinstančního soudu za přijímání úplatků za zmanipulovaná výběrová řízení vypisovaná Středočeským krajem 8,5 roku vězení, manželská dvojice tresty o rok nižší. Všichni se odvolali.

U Ratha nenastala žádná sebereflexe

Jako první začala přednášet odvolání státní zástupkyně. Prvoinstanční soud podle ní rozhodl správně o vině všech obžalovaných a uložil jim i správné tresty vězení. Žalobkyně ale uvedla, že by měli dostat větší majetkové sankce a zákazy činnosti. Rath podle ní páchal trestnou činnost, i když netrpěl nedostatkem, naopak měl nadprůměrné výdělky. 

„Jedinou pohnutkou jeho jednání byla obyčejná ziskuchtivost,“ prohlásila u soudu státní zástupkyně. Propadnutí celého majetku by podle ní nebylo v jeho případě trestem příliš přísným. Přitěžující okolnosti podle ní převažují nad polehčujícími. „Nenastala u něj naprosto žádná sebereflexe,“ dodala.

Rath před počátkem jednání novinářům zopakoval, že považuje proces za politický a absurdní. Verdikt je podle něj už předem daný, přestože soudci odvolacího senátu již jednou rozhodli ve prospěch někdejšího hejtmana a trest mu zrušili. „Byli vystaveni skutečně brutálnímu nátlaku několik let. A já si myslím, že tomu nikdo neodolá,“ prohlásil. Dodal, že jeho odsouzení si přejí prezident Miloš Zeman i ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Zajímavé, divil se Rath milionům v krabici. Tak skončila nadějná kariéra

Odvolací senát vedený Pavlem Zelenkou se kauzou zabýval už v roce 2015. Nepravomocný rozsudek, který ukládal Rathovi a Kottovým stejné tresty jako ten nynější, zrušil kvůli použití odposlechů. Nejvyšší soud však následně uvedl, že je lze použít jako důkaz.

V případu kromě bývalého politika vystupuje 11 lidí. Po přečtení zprávy o stavu věci zůstal v síni pouze Rath a jeden z jeho spoluobžalovaných, manažer zdravotnické firmy Puro-Klima Martin Jireš. Kottovi a další buď po rekapitulaci odešli, nebo se už od počátku omluvili.

Rathův nekonečný příběh. Po sedmi letech od zatčení ho čeká klíčový proces

Soudy se kauzou zabývají od roku 2013. Její první větev se týká údajně zmanipulovaných zakázek na opravy zámku v Buštěhradě na Kladensku či budovy gymnázia v Hostivici a na modernizaci středočeských nemocnic. Za zajištění vítězství v tendrech brali podle obžaloby Kottovi s Rathem úplatky, o které se dělili. Převzít podle spisu stihli 38 milionů korun, pak je zatkla policie. Součástí jejich zatím nepravomocného trestu je i propadnutí majetku za desítky milionů korun.

Spolu s Rathem a Kottovými v první části případu vystupují tehdejší manažeři stavebních a zdravotnických firem, které zakázky získávaly. V případu figuruje také podnikatelka Lucia Novanská, jejíž firma tendry pro kraj organizovala. Soud jim udělil nepodmíněné i podmíněné tresty vězení. 

S tříletou podmínkou odešla podnikatelka Ivana Salačová, jejíž výpověď posloužila jako klíčový důkaz. Žena se ke korupci přiznala a popsala, jak systém ovlivňování zakázek vypadal.

Krajský soud v Praze se nyní zabývá také druhou větví případu, která se týká dalších údajně zmanipulovaných zakázek.

Rath a teorie o víně (3/2018):

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video