Stranické preference počítají výzkumníci tak, že vydělí počet sympatizantů konkrétní strany celkovým počtem dotázaných (tedy včetně těch, kteří řekli "nevím" nebo "nepůjdu volit").
Do voličských preferencí se naopak započítávají jen lidé, kteří nevyloučili účast ve volbách. Tyto výsledky jsou podobnější skutečným výsledkům voleb. Přesto ani ony nejsou volební předpovědí.
Důvody, proč se čísla preferencí od výsledků voleb liší, jsou v zásadě čtyři: statistická chyba, neochota respondentů pravdivě odpovídat (například u voličů extremistických stran), reálný vývoj politické situace či metodologická chyba agentury.
Volební prognózy na rozdíl od preferenčních výzkumů odhadují skutečný výsledek voleb pomocí matematického modelu. V Česku je zveřejňuje zejména Factum Invenio.
Prognózy vycházejí ze stranických preferencí a informací o hlasování v minulých volbách. Výzkumníci v nich zohledňují i ochotu voličů konkrétních stran jít k urnám. Konkrétní recepty, jak předvídat výsledek voleb, jednotlivé agentury tají jako své know-how.
Otevřené otázky kontra kartičky
Existují dva hlavní způsoby dotazování. Prvním z nich je takzvaná otevřená otázka. Respondent odpovídá na dotaz, koho by volil, kdyby se volby konaly příští týden. Metodu otevřených otázek používá STEM či CVVM.
Factum Invenio pracuje ve svých volebních prognózách s takzvanou "kartičkovou metodu". Dotázaný vybírá z nabídky kartiček se jmény stran, což má simulovat reálné volby.
Podle Jana Hartla z agentury STEM fandí tato metoda spíše malým stranám. Kartičky nabízejí lidem pocit nezávazného hlasování. Navíc jim předkládají k výběru jména stran, na které by si při otevřené otázce "Koho budete volit?" ani nemuseli vzpomenout.
Velikost vzorku
Všechny agentury prohlašují vzorky, na nichž zkoumají podporu stran, za reprezentativní. Počet dotázaných se ale u jednotlivých agentur výrazně liší. Zatímco STEM většinou oslovuje přes 1600 lidí, CVVM a Factum se ptají zpravidla okolo tisíce respondentů.
Velikost vzorku přímo ovlivňuje přesnost výzkumu. Problematické mohou být výsledky výzkumů pro jednotlivé kraje, kde se vzorek rozpadá na 14 částí. Proto může v krajských výzkumech docházet k nejpřekvapivějším výsledkům.
Statistická chyba
Velikost určuje takzvanou statistickou chybu. U velkých vzorků STEM je tato chyba podle Jana Hartla 1,5 %. U menších šetření ostatních agentur se pohybuje kolem 2 až 2,5 %.
Představme si, že agentura zjistí 34,4 % podporu ODS při statistické chybě 2,9 procent. "Přesnější a serióznější vyjádření výsledků by muselo znít nějak takto: Jsme si na 95 % jisti, že skutečný podíl voličů ODS leží někde mezi hranicemi 31,5 % a 37,3 %," uvádí Jiří Vinopal z CVVM.
Toto složité tvrzení znamená, že agentura není schopná říct, jestli má ODS 32 nebo 34 nebo 36 procent. Navíc výzkumníci přiznávají, že jsou si přibližným výsledkem jisti jen na 95 procent. Jinak řečeno, průměrně jeden z dvaceti preferenčních odhadů je zcela chybný.
Výsledky průzkumů jsou tedy spíše orientační. Dělí-li ODS a ČSSD tři procenta, mohou mít ve skutečnosti stejnou podporu. Zjistí-li agentura, že ČSSD stáhla náskok ODS o jedno procento, neznamená to takřka nic. Stejně tak mohla ODS reálně o půl procenta posílit.
Kdo v Čechách dělá výzkumy
Mezi čtyři nejrenomovanější agentury, které se v Česku zabývají preferenčními průzkumy a volebními prognózami, patří:
STEM - Středisko empirických výzkumů
CVVM - Centrum pro výzkum veřejného mínění, Sociologický ústav AV ČR
SC&C - Survey, Consulting And Care
Factum Invenio
