"Není tady zaveden dobrý systém. Lidé se o záměru dozvědí, až když má investor hotový projekt, který předložil úřadům. Ty vyzvaly účastníky řízení k vyjádření," hodnotí současnou situaci člen sdružení Ateliér pro životní prostředí Petr Černohous. Lidé pak už mají velmi malou šanci do projektu promluvit.
"Stavební úřad pak už nechce investorovi, kterého navíc zná z mnohých jednání a třeba i ze studií, dělat potíže a se sousedy se moc nebaví," říká Černohous, který se svým sdružením bývá právě při obdobných jednáních přítomen.
|
Jak se mohou lidé vyjádřit k plánované stavbě ve svém okolí: - Účastníkem řízení je majitel sousední nemovitosti. Do záměru investora nemůže mluvit nájemník bytu, ačkoli se bude stavět vedle něj. Může to udělat jen majitel bytu či domu. - Na úřad může jít člověk se svým zástupcem. Může si tedy vybrat odborníka, který ví, na co se má u projektu zaměřit, co by mohlo nejvíce obyvatelům škodit. Zástupce může nahlížet do spisů. - Lepší je postavit se proto projektu jako soukromá osoba než jako sdružení. Soud totiž poskytne osobě větší ochranu kvůli dotčení jejích práv, než by poskytl sdružení. - U projektů je třeba zajímat se zejména o vliv na okolí: zastínění sousední stavby, nároky a vliv na dopravu, rozsah budoucích parkovišť, zvýšení hlučnosti budoucím provozem. Investor musí prokázat, že provozem nepřekračuje žádné stanovené limity. - Odvolat se proti rozhodnutí stavebního úřadu městské části lze na odboru územního rozhodování magistrátu. Zdroj: Magistrát hlavního města, Ateliér pro životní prostředí, (rap) |
"My posuzujeme, zda jsou připomínky odůvodněné. Když se někomu nelíbí, že nová budova bude stát tři metry od plotu a chce ji pět metrů, ale vyhláška dovoluje, aby stála i tři metry, pak námitky neuznáme," uvedla Jana Kejvalová, vedoucí odboru územního rozhodování na pražském magistrátu.
Podle ní je pro úřad podstatné dodržení zákona, vyhlášek, územního plánu a vyjádření příslušných orgánů, například hygieniků. Pokud nic z toho projekt neporušuje, nemá úřad důvod nařizovat jeho změnu.
Marně tak například protestovali lidé z Olivovy ulice v centru města proti pětipatrové stavbě společnosti Skanska Property, která zastínila jejich byty.
Vůli ke změnám nemá ani sám investor, uznané připomínky by totiž znamenaly zásah do již hotových výkresů a plánů, které by musel nechat předělat.
Východiskem by bylo, kdyby se firma se svým záměrem představila lidem už dřív, ještě než má hotovou definitivní podobu plánů. To se například událo nedávno v Jesenici na jižním okraji Prahy, kde investor představil svůj záměr postavit zde spalovnu odpadu. Udělal to dostatečně v předstihu, což však skončilo jeho nezdarem.
Lidé protestovali tak silně, že svůj úmysl zrušil. Taková veřejná slyšení před územním řízením samým však žádný zákon nenařizuje. Nakonec úřady uznají jen maličkosti, že se třeba nahodí nějaká zeď a nezůstane neomítnutá, jak bylo v původním plánu, ale zásadní věci neřeší.
"Úředníci se spíš snaží využít u lidí neznalosti právní a stavební problematiky. Referent, který má lidem při územním řízení představit projekt, nechce jednání protahovat, a tak zamlčí mnoho konfliktních věcí," uvedl Černohous.
Celý proces, v němž se ukazuje ochota jednat s lidmi, se završí tím, že územní rozhodnutí vyvěsí úřad na své desce. Tak, jak mu to nařizuje zákon. Ovšem o tom, jakou má úřední deska informační hodnotu, svědčí i zkušenost z minulého týdne, kdy redakce MF DNES ověřovala na radnici v Praze 9, zda na její tabuli skutečně visí rozhodnutí ministerstva pro místní rozvoj, které posvětilo výstavbu tamní hokejové haly. To dokázal potvrdit až čtvrtý úředník.
