Prostějov vystěhoval romské ghetto do okolí, tam teď řeší problémy

Prostějov je jedním z mála měst v Olomouckém kraji a potažmo celé republice, kde neřeší problémy s romským ghettem. Před deseti lety totiž zdejší radnice Romy rozestěhovala do okolních obcí. Tím ovšem zadělala na problémy v nich, protože tam vznikla řada nových malých ghett.

V prostějovské kolonii U Svaté Anny žili Romové v katastrofálních podmínkách a trpělo tím i okolí. Město problém vyřešilo tím, že rodiny rozestěhovalo do okolních obcí. Tím ale zadělalo na problémy jim. | foto: archiv MF DNES

Čelechovice na Hané, Dobromilice, Nezamyslice, Kostelec na Hané. To je několik příkladů míst na Prostějovsku, kde se nyní o Romech často mluví. Plán začlenit je do většinové společnosti zde nevyšel. Nejhorší je dnes situace patrně ve Studenci, kde v jednom domě původně pro pětatřicet lidí přebývá na sedmdesát Romů.

Ačkoliv dům na kraji Studence je zpustlý, je v něm nebývale živo. Je zde nepořádek, hluk, a v okolí neustále postávají nebo popocházejí skupinky Romů. "Žije nás tady moc, ale nepořádek neděláme," tvrdí jeden z nich.

Zcela opačného názoru jsou však místní obyvatelé a obec. Starostka Čelechovic na Hané Jarmila Stawaritschová, kam Studenec spadá, vypočítává stále dokola opakující se problémy: plná žumpa, jejíž splašky přetékají do vesnice, zápach, hluk, pálení odpadků, volně pobíhají psi, potyčky s místními lidmi, vulgarity.

"Situace je tam dost neúnosná, protože tam žije stále více lidí. Původně šlo o čtyři rodiny od Svaté Anny o pětatřiceti lidech. Dnes jich tam je sedmdesát," stěžuje si. Na Studenec se přitom již několikrát zaměřili romští koordinátoři z kraje, pracovníci sociálních odborů nebo humanitární organizace. Ovšem bez úspěchu.

Pokuty Romové neplatí, tak už je ani neřešíme, říká starostka

"Například pokuty za přestupky nikdy nedostaneme, takže je už ani neřešíme. Domluva pomůže vždy jen na chvíli, ale pak je zase všechno při starém. Malá obec jako my nemá na tak velký problém sílu," říká starostka.

A problémy jsou i na opačném konci Prostějovska - v Dobromilicích. Například domy jsou zde již v podstatě neprodejné. "Kolegyně tam prodávala krásný nový dům, a cena byla minimální. S prodejem jsou tam kvůli romské komunitě obrovské problémy. Lidé tam prostě nechtějí a ceny domů, byť jsou v parádním stavu, padají," sdělila realitní makléřka Radka Kirnerová.

Ani v Držovicích u Prostějova neměli místní lidé s přestěhovanými Romy dobré zkušenosti. Vadil jim křik, nepořádek a drobné krádeže. Zřejmě i kvůli tomu se nakonec Držovičtí rozhodli odtrhnout od Prostějova. "Dlouhá léta na nás kašlali, nic tady neopravovali a ještě nám sem nastěhovali Romy," řekl jeden z obyvatel Držovic Aleš Hájek.

Prostějov: Jevilo se to jako řešení, jak skončí nás nenapadlo

Prostějovská radnice odmítá, že by svůj problém se Svatou Annou záměrně přenesla na mnoho menších obcí na venkově. "V té době se nám to jevilo jako nejlepší řešení a dělali jsme to s nejlepším přesvědčením," obhajuje město tehdejší zastupitelka, dnes místostarostka Prostějova Alena Rašková.

"Mysleli jsme si, když každou rodinu přestěhujeme jinam, že se začlení do obce. Nenapadlo nás, co udělají vzápětí, že se nastěhují jedni příbuzní, druzí příbuzní a vznikne malé ghetto," dodala.

Někdejší prostějovská kolonie U Svaté Anny, kterou město v roce 2002 zbouralo.

Na přelomu století žilo v kolonii U Svaté Anny přes tři sta Romů. Podmínky zde byly katastrofální, domky vybydlené, často bez podlah a zázemí. Pravidelně zde propukaly epidemie žloutenky, a lidé z okolního sídliště trpěli.

Pokud tedy obyvatelé měli nájemní smlouvu, byli bez dluhů nebo přistoupili na splátkový kalendář, dostali od města v sedmnácti případech byt, nebo jim radnice koupila dům na venkově. Šlo vlastně o půjčku, kterou ovšem Romové nemuseli vracet, pokud dům po dobu pěti let úplně nevybydleli nebo neprodali.

Z šestnácti půjček za více než 6,5 milionu se tak stalo pouze jednou. Problémová kolonie tak definitivně zanikla a Romové od Svaté Anny skončili v jedenácti obcích po okrese.

Kritikové nám nikdy nic neporadili. Museli jsme jednat

Stěhování kolonie Romů od Svaté Anny v Prostějově měl na radnici před deseti lety na starosti tehdejší místostarosta, dnes náměstek hejtmana Alois Mačák. Podle něj nemohlo město jednat jinak.

Jste i dnes spokojený s tím, jak proběhla likvidace kolonie U Svaté Anny?
Žádné ideální řešení neexistuje. Projekt jsme konzultovali i s tehdejším zmocněncem vlády pro lidská práva. Je to nejpalčivější společenský problém, který se kumuluje již desítky let. Bytové náhrady a účelové půjčky ve výši 6,5 milionu korun jsme poskytli pouze těm Romům, kteří měli řádné nájemní smlouvy a nedlužili městu. Ostatní buď odešli dobrovolně, nebo byli exekučně vystěhováni. Jen údržba bytových bloků tehdy stála 4,5 milionu ročně.

Dnes byste už něco udělal jinak?
Byl jsem členem pracovní skupiny, která byla ustavena napříč politickým spektrem. Jsem rád, že několik lidí našlo osobní odvahu se tomuto nevděčnému problému věnovat. Kritikové nám nikdy nic neporadili. Byli jsme pod obrovským tlakem okresní hygieny, která chtěla kvůli otřesným podmínkám této lokality, abychom neutěšenou situaci urychleně řešili, nebo vydají závazný pokyn a všem místním obyvatelům budeme muset zajistit náhradní bydlení.

Byl rozdíl mezi tím, jak postupovalo město Prostějov a město Vsetín pod vedením tehdejšího starosty Jiřího Čunka?
Se vsetínským postupem to nelze srovnávat. Náš postup byl seriózní a řešili jsme tuto lokalitu skoro 5 let.

V řadě vesnic na Prostějovsku ale Romové od Svaté Anny působí obrovské problémy. Město se však svého problému zbavilo...
Že jsme se zbavili problému, je pouze spekulace. Město Prostějov totiž nemělo pro mnohočetné rodiny přiměřené byty. V některých obcích jsou ale opravdu problémy, které jsou dány především tím, že se tam přistěhovali další Romové. Tomu však v současnosti nelze zabránit. Za úvahu stojí například změna legislativy v oblasti bydlení.