Dvakrát byl za svou fotografickou kariéru nyní pětašedesátiletý Antonín Nový vržen do víru historického dění. Nejprve v šedesátých letech, kdy ze studií na pražské filozofické fakultě zběhl k praktickému životu. Nastoupil tehdy do Československé tiskové kanceláře. Dokumentoval osmašedesátý rok, jeho snímky obletěly svět, získal za ně i novinářské ceny.
Fotogalerii otevřete kliknutím zde |
V červnu následujícího roku se mu s fotoaparátem podařilo proniknout na ustavující sjezd Svazu českých spisovatelů v pražském Radiopaláci. .
Při prvním výročí sovětské okupace se pak zrovna služebně nacházel v Brně, kde se konalo mistrovství světa v sálové cyklistice. A v tamější pobočce ČTK Nového surově zbili policisté a jejich přisluhovači, kteří potlačovali brněnské demonstrace proti okupaci a svévolně do "Četky" vnikli.
Netrvalo dlouho a Antonín Nový dostal z agentury padáka. V sedmdesátých letech se vrátil k fotografii, která jej vždy přitahovala nejvíc, a je tomu tak dosud, k fotografii výtvarné.
Tvořil například snímky žen, které exponoval v domě spisovatele Jiřího Muchy, s nímž se přátelil. Pracoval v dělnických profesích (například v čističce odpadních vod).
Když svíravé ledy normalizace začaly aspoň trochu povolovat, našel cestu, jak se znovu živit fotografií.
V roce 1989 jej požádala o spolupráci zpravodajská agentura AP, protože někdo tam ještě znal autorovy záběry ze sovětské okupace.
Díky tomu se Antonín Nový opětovně stal na nějaký čas převážně fotoreportérem. Ve vztahu k AP byl tím, komu se říká freelance.
Tenkrát byl v Praze svědkem téměř všeho podstatného. Jeho svědectví z exodu obyvatel NDR přes západoněmeckou ambasádu v Praze, k němuž došlo po prázdninách 1989, vyšly v příloze Kavárna MF DNES počátkem minulého měsíce.
Fotografie, které zde předkládáme, jsou pouhým zlomkem z archivu, který si autor nyní digitalizuje, a tím i pro sebe vlastně znovu objevuje. Od snímků, které z podzimu 1989 byly u nás zatím publikovány, se Nového práce liší nejen tím, že nejsou okoukané, ale i tím, že fotograf soustavně pracoval na barevný materiál.
Po listopadu 1989 Antonín Nový pracoval jako fotograf pro tuzemský anglicky psaný list The Prague Post a šest let také spolupracoval s největším dánským deníkem Berlingske Tidende. Nyní se zase věnuje výtvarné fotografii, ale už prý nejde o portréty žen.
