Ministr obrany Alexandr Vondra na tiskové konferenci, na které oznámil svou

Ministr obrany Alexandr Vondra na tiskové konferenci, na které oznámil svou rezignaci (28. listopadu 2012) | foto: Stanislav Zbyněk, ČTK

Vondra hájil armádu před škrty, obranu fronty zvané ProMoPro neudržel

  • 13
Konec ministra obrany Alexandra Vondry lze nazírat vojenskou optikou. Celé jeho působení ve vládě se neslo v duchu obrany armádního rozpočtu, což se mu zčásti povedlo. Ministr financí Kalousek ale otevřel druhou frontu, napadl Vondrovo slabé místo - aféru ProMoPro. A Vondrova obrana se zhroutila.

Je to trochu paradox. Žádného ministra nechválil premiér Petr Nečas tak jako Alexandra Vondru. "Odvedl dva a půl roku velmi kvalitní práce, jednání vlády se účastnil aktivně, nebyl úzce resortně zaměřen. Byl jednoznačně nejkompetentnější ministr obrany za posledních 20 let," řekl premiér, sám znalec obranné problematiky.

Alexandr Vondra

Narodil se 17. srpna 1961. Vystudoval geografii na Přírodovědecké fakultě UK, před revolucí působil v disentu, spoluvydával Revolver Revue.

V roce 1989 byl mluvčím Charty 77 a spoluautorem Několika vět. Komunisté ho opakovaně věznili. Živil se jako programátor či topič, Byl u vzniku Občanského fóra.

V letech 1990-1992 byl zahraničněpolitickým poradcem prezidenta Václava Havla. Pět let byl prvním náměstkem ministra zahraničí. Vyjednával přístup ČR k NATO.

Po čtyřletém působení ve funkci velvyslance ČR v USA (1997-2001) odešel do soukromé sféry.

Do politiky se vrátil v roce 2006 jako ministr zahraničí v první Topolánkově vládě a senátor za Litoměřicko. Pak byl místopředsedou vlády pro evropské záležitosti, v roce 2010 se stal ministrem obrany.

Vondrovu odbornost ocenila, což je ještě vzácnější, i ČSSD. "Bylo mi ctí se s ním politicky a odborně utkávat, resortu obrany rozuměl," řekl stínový ministr obrany za ČSSD Jan Hamáček.

Přesto nyní Vondra ve vládě končí. Zdůvodňuje to ztrátou podpory voličů: obhajoval senátní mandát na Litoměřicku, ale oproti roku 2006 ztratil 60 procent voličů a neprošel ani do druhého kola.

Kde se ztráta podpory vzala?

Vondra přišel na obranu v červenci 2010 a resort přejímal v těžkém stavu: jeho rozpočet byl čím dál menší, trápily ho odchody zkušených lidí i skandály z dob předchozích ministrů. "Budu řezat jen do sádla, pokud ještě je," sliboval tehdy Vondra (více čtěte zde), že se škrty nedotknou vojáků samotných.

Do práce se pustil energicky, přivedl si nový tým se znalostmi manažerské práce a začala se psát Bílá kniha obrany, ze které časem vznikl tvrdě upřímný dokument, varující, že armáda není prasátko, které lze kdykoliv rozbít, když je potřeba někde přidat.

Prosadil například, aby armáda mohla nakupovat materiál bez prostředníků, případně využívala speciální agenturu NATO, což vedlo ke zlevnění nákupů. Pomohl zarazit obří modernizaci Ústřední vojenské nemocnice, kde hrozilo předražení až o pět miliard - modernizace pocházela z éry vlád Mirka Topolánka a Jana Fischera.

... a pak přišlo ProMoPro

Jenže v době, kdy Vondra čistil obranu od Bartákových lidí zahájil Bartákův politický spojenec, ministr financí Miroslav Kalousek, tvrdý protiútok. Ministerstvo financí v lednu 2011 podalo trestní oznámení kvůli předražené zakázce z dob českého předsednictví Evropské unii. Vondry se týkala, protože byl vicepremiér pro evropské záležitosti. Vypukla aféra ProMoPro.

Zakázka na audiovizuální služby, která neměla stát přes 85 milionů korun, totiž byla několikanásobně předražená - podle ministerstva financí stát vydal celkem 525 milionů Kč (podrobnosti o případu zde). Vondra obvinění ze zodpovědnosti za případ odvracel jako účelové pomluvy, ale nikdy se mu nepodařilo vyvrátit, že by za neúnosné předražení nenesl minimálně politickou odpovědnost.

Kdo mohl za ProMoPro?

"Vláda jako celek důvěřovala ministru financí, který důvěřoval vicepremiérovi pro evropské záležitosti, který zase důvěřoval Úřadu vlády. Nakonec to vypadá tak, že nikdo za nic nemůže. Svědčí to o špatném nastavení systému," zhodnotil přehazování odpovědnosti ekonom Pavel Kohout.

Hra o Vondru byla najednou vysoká. Premiér Nečas se nechal slyšet, že ministr Kalousek hrubě ovlivňuje vyšetřování případu. Kritiky v koalici zkrotil vzkazem, že odvolá každého, kdo by dál vyzýval Vondru k odchodu. Ministr dal nakonec funkci k dispozici, premiér ho ale v úřadu nechal.

Ať už pak Vondra dělal cokoliv - a přestože mu přímou vinu za ProMoPro nikdo neprokázal - stal se v očích veřejnosti tím, kdo prošustroval stamiliony. Zejména levicově orientovanou veřejnost navíc rozzlobilo, když v USA vyznamenal nejvyšším vojenským vyznamenáním bratry Mašínovy, z toho Ctirada in memoriam (více o pohřbu odbojáře čtěte zde).

Rozpočet ministerstva obrany v procentech HDP a penězích
20052006200720082009201020112012
2,0 %1,72 %1,55 %1,35 %1,43 %1,29 %1,22 %1,11 %
58 mld.55 mld.55 mld.50 mld.52 mld.48 mld.44 mld.43 mld.

Současně pokračovaly škrty a armáda se musela dál uskromňovat. Vojáci omezili cvičení (více zde), připravilo se zrušení letky bitevních vrtulníků. Poté, co Kalousek vojákům zdanil příspěvek na bydlení, našel Vondra v rozpočtu obrany 700 milionů na kompenzaci ztráty (více zde). Na druhou stranu ale sám dal za dva měsíce 280 tisíc externímu poradci, který analyzoval ministrův mediální obraz (více zde). Výsledek analýzy se Vondra neodhodlal zveřejnit.

Za Vondrovy éry se v armádě prosadily moderní útočné pušky české výroby CZ-805 a poprvé se podařilo udat lehké bitevníky L-159 - cvičit se v nich budou iráčtí piloti. Nepříliš aktivní přístup obrany k vyjednávání, co dělat po konci pronájmu stíhaček Gripen, může vést ke zdražení dalšího případného kontraktu. Vondra se nyní chlubí, že Švédové přece jen slevili, ale neřekl o kolik (více zde).

Za Vondry také Česko stáhlo vojáky z Kosova a rozhodlo o velkém stahování z Afghánistánu (čtěte komentář: Bude pro českou armádu mír těžší než válka?)

Vondra se stal ministrem obrany v roce 2010 a hned v prvním roce ministrování se musel vypořádat se snížením rozpočtu o čtyři miliardy korun. Ministerstvo financí původně pro další roky navrhlo opětovná výrazná snížení rozpočtu, Vondra ale dokázal prosadit jeho stabilizaci na současné úrovni. Podle odborníků to ale stále je příliš málo na úkoly, jejichž plnění politici od armády požadují.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video