Dohoda je založená na „povinné solidaritě“ se zeměmi přetíženými žadateli o azyl. Místo povinného přerozdělování migrantů, které při pokusu o jeho zavedení před sedmi lety odmítlo Česko, Polsko a Maďarsko, počítá schválený návrh s tím, že relokace budou pouze jednou z možností, jak přetíženým zemím pomoci.
Dalšími variantami má být přímý finanční příspěvek a jiná pomoc, například vyslání expertů či materiální podpora.
Dokud jsou v Česku uprchlíci před Putinovou válkou z Ukrajiny, kteří mají dočasnou ochranu, země nic platit nemusí, když nebude migranty z jiných částí světa přijímat.
Pavel a Rakušan řešili, jak vytvářet odolnou společnost
„Bavili jsme se především o tom, co to je odolná společnost a jak vytvářet odolnou společnost proti nejrůznějšímu typy moderních hrozeb, které tady máme,“ řekl po hodinové schůzce na Hradě ministr Rakušan. Byla to podle něj spíše obecná debata.
„Chci prezidenta seznámit s aktuální agendou rezortu vnitra i s prioritami, kterým se věnujeme. Budeme také diskutovat o tom, jak v současné situaci posilovat odolnost společnosti vůči bezpečnostním hrozbám,“ sdělil iDNES.cz před schůzkou Rakušan.
Co se odehrálo v Rusku, nemá vliv na bezpečnost v Česku, uvedl ministr vnitra
„V současné době nevnímáme nějakou bezprostřední hrozbu pro Českou republiky. Dlouhodobě nežijeme v klidné době. Pokud máme několik set metrů za našimi hranicemi válku, to je situace nová, na kterou si stále musíme zvykat, ale to, co se odehrálo o víkendu, by nemělo mít žádný bezprostřední vliv na bezpečnostní situaci v České republice,“ reagoval Rakušan na dění v Rusku, kdy soukromá armáda Jevgenije Prigožina v průběhu soboty dostala pod kontrolu milionová města Rostov na Donu i Voroněž a došla až téměř k Moskvě.
Pak se ale Prigožin rozhodl, že až do Moskvy nedojde a stáhne své vojáky zpět, zatímco on sám zamíří do Běloruska. Dohodu údajně dojednat autokratický vládce Alexander Lukašenko. Bělorusko pod jeho vedením vystupuje jako vazal Ruska a režimu Vladimira Putina.
