Fischerova cesta byla dohodnuta právě během papežovy návštěvy, kdy premiér jednal se svým protějškem, vatikánským státním sekretářem Tarcisiem Bertonem. Ve Vatikánu bude Fischer 13. až 14. listopadu.
Katolická církev dala při zářijové návštěvě Česka najevo, že kvůli ekonomické krizi teď pro ni není majetkové vyrovnání se státem prioritou, Vatikán bude zřejmě chtít pozornost přenést spíše na česko-vatikánskou smlouvu.
Smlouvu Česká republika stále neratifikovala, třebaže ji s Vatikánem vyjednala na konci devadesátých let. Sněmovna dokument upravující vztah státu a církve odmítla schválit v roce 2003. Vatikán ovšem nechce vyjednaný text smlouvy s Českou republikou měnit a schválení nadále očekává.
Důležitá je ratifikace smlouvy i vyrovnání
Pozorovatelé uvádějí, že papežova návštěva mohla přispět k vytvoření atmosféry, v níž obě strany budou moci problém znovu otevřít.
Podle Marcela Šmejkala z vatikánského státního sekretariátu je Vatikán pro ratifikaci současného dokumentu. "Čím dříve k ní dojde, tím určitě lépe," zdůraznil v září. Myslí si, že parlament by měl smlouvu možná ratifikovat předtím, než český stát vyřeší vyrovnání státu s církvemi.
Kardinál Miloslav Vlk přitom v srpnu v rádiu Impuls uvedl, že pokrok ve věci dosud neratifikované smlouvy může nastat až poté, co se vyřeší vztah státu a církví. "Sám osobně si myslím, že možná vykročit nejdříve k té ratifikaci by nemuselo být od věci," podotkl naopak Šmejkal.
Lidovci a TOP 09 jsou pro smlouvu, zelení a levice chtějí úpravy
Postoje politických stran ke smlouvě nejsou jednoznačné. Současné znění smlouvy bez výhrad podporují lidovci a TOP 09, také podle ODS je ratifikace potřebná, ovšem za podmínky dokončení církevních restitucí. V ČSSD, Straně zelených a u komunistů se hovoří o nutnosti úpravy textu. Komunisté pochybují o tom, zda je nutné dohodu s Vatikánem vůbec mít.
Česko-vatikánská smlouva má za cíl upravit vztah mezi českým státem a římskokatolickou a řeckokatolickou církví, přičemž neřeší financování církví. Týká se hlavně činnosti církve v kultuře, školství, zdravotnictví, sociální oblasti a v oblasti působení ministerstva vnitra.
Předpokládá například možnost zřizovat právnické osoby a církevní zařízení; počítá též s tím, že případná změna současného způsobu financování nenaruší při zavádění nového modelu ekonomické zabezpečení církve. Kritici smlouvě vyčítali, že zvýhodňuje katolickou církev, ta tento názor ovšem odmítá.
