Kdo se konference zúčastní?
Dorazí světové špičky - zástupci 192 zemí, více než stovka státníků. Přijedou, a to je důležité, i zástupci největších znečišťovatelů planety - USA, Číny a Indie. Tyto tři země produkují polovinu světových emisí, minulá dohoda z Kjóta je nijak neomezovala. Kodaň je proto bez nadsázky summitem roku. - čtěte například Čína řekla, o kolik sníží emise
Kdo bude zastupovat Česko a s jakým cílem?
Česko bude zastupovat čtyřicetičlenná delegace, kterou by měl vést premiér Jan Fischer. Spekuluje se též o účasti Václava Klause, ta je ale nepravděpodobná.
Češi nebudou hrát na summitu výraznou roli, budou "kopat" za modrou a zlatou, tedy barvy EU. Exministr životního prostředí Bedřich Moldan se zmínil, že se bude snažit zejména zabývat se problematikou kácení deštných pralesů. Toho letos ubylo, stále ale je značné. - čtěte například Plíce světa si oddechly, kácení bylo nejméně za 21 let
KODAŇSKÝ SUMMITVíce o plánech politiků pro Kodaň čtěte zde |
O čem se bude jednat?
Zástupci jednotlivých zemí se mají dohodnout na tom, jak bude lidstvo šetrnější k planetě Zemi - zejména na snižování emisí. A také na tom, kdo tuto ohleduplnost zaplatí, protože žít ekologicky něco stojí.
Může se tolik zemí na něčem dohodnout?
Nebude toho mnoho, ale na něčem snad ano. Čína a Indie oznámily, že v Kodani přislíbí jejich premiéři snížení emisí oxidu uhličitého aspoň o čtvrtinu. To je průlom. Vstřícněji oproti té Bushově se tváří i Obamova Amerika. Příklad velkých zemí bude pro úspěch Kodaně klíčový.
Je nicméně možné, že se v Dánsku politici jen vágně "dohodnou, že se dohodnou". To ovšem účastníci vehementně odmítají.
Co bude boj s oteplováním stát?
Bohatší země - mezi ně patří ve světovém pohledu i Česko - jsou si vědomé, že je může tažení za zelenější průmysl a ekonomiku vyjít na sto miliard eur ročně. Najít takové peníze, když se ekonomiky mnoha zemí potácejí v obtížích, nebude snadné. Ekologická opatření chudším zemím mají zaplatit ty bohatší, které podle argumentace chudších států planetu v minulosti exhalacemi poškodily.
Jak to vůbec je s globálním oteplováním? Existuje?
Stále více padají teplotní rekordy, například v Klementinu se jich za poslední rok mění sedm ročně. Dříve se měnil v průměru jeden ročně. Ledovce i příkrov Arktidy tají. Pro některé to je jasný důkaz, pro jiné jasný výmysl.
POHLED KRITIKŮSummit vytvoří stejné emise jako Plzeň, srovnávají kritici |
A může za něj člověk?
Složitější otázka. Teploty klesají a rostou po staletí, ba tisíciletí. Může za to síla slunečního záření, výbuchy sopek, cykly jako El Niňo... Mnoho vědců nyní říká, že současné nárůsty různých hodnot (emise v atmosféře, teploty, hladiny moří) už nelze vysvětlit jen vlivem přírody.
Jak moc přibývá v atmosféře skleníkových plynů? A jde docílit původního stavu?
Objem oxidu uhličitého ve vzduchu - na základě analýzy bublinek vzduchu ve starém ledu - stoupl od roku 1880 o 37 %. To je nejvíce za 650 tisíc let. Oxid uhličitý ze vzduchu recykluje plankton v mořích a rostliny, návrat ke množství z doby před průmyslovou revolucí může trvat desítky, spíše však stovky let.
Je globální oteplování byznys?
Proti jednomu extrému - že si člověk Zemi určitě beznadějně zničí - stojí druhý, který říká, že globální oteplování je jen nafouknutá bublina, na které se dobře vydělává. Například klimatologický ústav na University of East Anglia, vedený Philem D: Jonesem, získal od roku 1990 na grantech téměř 400 milionů korun.
Odpůrcům teorie globálního oteplování - respektive vlivu člověka na něj - nahrál skandál, při němž nedávno unikly z Jonesova ústavu tisíce e-mailů - vyplývá, že někteří klimatologové záměrně vliv oteplování zvyšují.
Kolik bude boj s oteplováním stát běžného Čecha?
Pokud se na zelenějším životě shodne celá planeta, není vyloučeno, že Česko bude muset zavést výraznější ekologické daně, aby mělo na svůj příspěvek pro chudší státy. Obecně se nyní soudí, že na stabilizaci množství oxidu uhličitého v atmosféře bude třeba jednoho až dvou procent výkonu světové ekonomiky ročně, a to v horizontu desítek let.
