Statistiky policie čítají mnohem méně případů. „V roce 2023 dosud evidujeme 9 skutků spáchaných z nenávisti vůči minoritním sexuálním či genderovým skupinám. Za celý rok 2022 to bylo 13, v roce 2021 pak 11,“ uvedl mluvčí policejního prezidia Ondřej Moravčík.
Dodal, že se jedná o různé trestné činy, kde byla zjištěna primární motivace jako nenávist vůči minoritním sexuálním či genderovým skupinám. Advokátka Klára Kalibová z organizace In IUSTITIA ale poznamenala, že LGBTQ+ lidé útoky se bojí útoky policii nahlašovat.
Je to ponižující handl, hodnotí LGBT právnička debatu o manželství pro všechny |
Podle statistik organizace letos bylo kvůli své sexuální orientaci napadeno 60 lidí. Loni to bylo 90. Čísla započítávají statistiky policie, klienty, kteří se na neziskovku obracejí s žádostí o pomoc, a oběti či svědky incidentů, kteří vyplnili formulář na webových stránkách.
„Jedná se o fyzické i verbální útoky. Poslední dobou ale narůstají fyzické namířené proti gayům, až jsme tím v poradně překvapení. Napadení navíc bývají třeba jen proto, že se vedou za ruku jako pár,“ podotkla Kalibová.
🌈💔V posledních měsících a letech se na nás obrací čím dál tím více LGBT+ lidí. Navzdory tomu je Česká republika nadále jednou z posledních zemí v Evropě, které LGBT+ lidi před předsudečným násilím nechrání. https://t.co/Qt9CtqXBxS
„Být obětí předsudečného násilí je těžká situace. Zároveň třeba mají obavu posílenou třeba nějakou předchozí špatnou zkušeností při nahlášení, buď vlastní či v rámci komunity. V minulosti se objevila řada informací o tom, jak policie nedobře zacházela s člověkem, který se pokusil homofobní nebo transfobní útok nahlásit,“ podotkla Kalibová.
Útok v BratislavěDevatenáctiletý Juraj Krajčík 12. října 2022 před bratislavským gay barem Teplárna zastřelil dva muže ve věku 23 a 26 let. Také vážně poranil osmadvacetiletou ženu. Z místa činu prchnul, následně spáchal sebevraždu. Před útokem vyvěsil sociální síť X pětašedesátistránkový manifest, ve kterém vyzýval k násilí proti Židům a LGBTQ+ lidem. Útočník byl synem slovenského politika Juraje Krajčíka, který ve volbách v roce 2020 kandidoval za konzervativní a nacionalistickou stanu Vlast Štefana Harabina. Ten svého syna označil za oběť. Další slovenští i čeští politici útok odsoudili. |
Dodala, že někteří klienti In IUSTITIA mají také problém s tím, že policie útoky nevyhodnocuje jako násilí s předsudečnou pohnutkou. Organizace byla také jednou z 23 neziskovek, které loni po vraždách v Bratislavě vyzvaly k větší ochraně sexuálních menšin.
Ve výzvě organizace požadovaly mimo jiné manželství pro všechny, přísnější tresty za útoky na sexuální menšiny v trestním zákoníku a zastavení kastrace při úřední změně pohlaví.
Navrhuje se i zrušení kastrací trans lidí
Organizace kvůli tomu jednaly i s ministerstvem spravedlnosti, což potvrdil mluvčí resortu Vladimír Řepka. Ten podotkl, že si ministerstvo uvědomuje, že je problematika předsudečného násilí citlivé téma, které se momentálně diskutuje na úrovni předsedů stran a koaličních poslaneckých klubů.
„Je potřeba uvést, že fyzické násilí na komkoli je samozřejmě trestné, veřejné podněcování k nenávisti rovněž. Spáchání nejzávažnějších trestných činů proti životu a zdraví na jiném z důvodu odlišné pohlavní orientace již za současného právního stavu může být považováno za spáchání činu ze zavrženíhodné pohnutky, což je u těchto trestných činů okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby,“ sdělil iDNES.cz Řepka.
Dodal, že v případě spáchání závažných činů proti životu a zdraví z důvodu odlišné pohlavní orientace se na ně může vztahovat zavrženíhodná pohnutka z „národnostní, rasové, etnické, náboženské, třídní či jiné podobné nenávisti“.
Slovenské volby vyvolávají obavy mezi LGBT+ lidmi. Bojí se i omezení práv |
Připomněl i to, že trestní zákoník pokrývá i násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci či podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod.
Tématu rovnosti sexuálních menšin se věnuje i vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Uvedla, že řada potřebných opatření je součástí připravené Strategie rovnosti a odstraňování bariér důstojného života LGBTI+ lidí v ČR na léta 2023 - 2028. Výbor pro pro práva LGBTI+ lidí při Radě vlády pro lidská práva by ho měl v nejbližší době poslat do mezirezortního připomínkového řízení.
Důležité podle Laurenčíkové je, aby se narovnala práva v oblasti manželství pro všechny a vyrůstání dětí v duhových rodinách. Dále pak zrušení povinných kastrací v procesu úřední změny pohlaví.
30. března 2023 |
„V gesci ministerstva spravedlnosti proto již vznikla legislativní úprava, která ukončí tuto nehumánní praxi. Je třeba připravený návrh co nejdříve posunout do schvalovacího procesu. Jde o lidské životy i o mezinárodní renomé České republiky. Lidskoprávní výbor OSN označil povinné kastrace jako mučení,“ připomněla Laurenčíková.
Návrh, který počítá s tím, že by k úřední změně pohlaví stačilo osobní prohlášení a lékařské doporučení, zatím ale nebyl vložen ani do meziresortního připomínkového řízení. Resort spravedlnosti přitom záměr oznámil již v letos v březnu.
