Bývalý bankovní úředník, jehož matka je Češka, se vypracoval až na šéfa Sudetendeutsche Partei. Za pár dnů mu bude čtyřicet let a teď tu masám sděluje, že chce odtrhnout pohraničí a začlenit ho do německé říše.
Čtyři týdny předtím - 28. března 1938 - převzal od Hitlera instrukce, jak pomoci Německu zničit Československo.
"Podle nich měl neustále stupňovat požadavky tak, aby nemohly být československou vládou přijaty," píší historici v knize Stalo se na severu Čech.
Za 1. světové války byl v italském zajetí
Henlein se narodil 6. května 1898, tedy před 110 lety, v Maffersdorfu, dnešních Vratislavicích nad Nisou. Po absolvování Obchodní akademie v Jablonci nad Nisou se roku 1916 přihlásil do armády.
Během první světové války byl na italské frontě zajat a domů se vrátil až v srpnu 1919. Poté byl bankovním úředníkem. Henlein se intenzivně angažoval v turnerském hnutí, což bylo německé tělovýchovné hnutí s nacionálním podtextem. Od roku 1925 pracoval jako učitel tělocviku v Aši, kde se potkal s dcerou kavárníka Emmou Luisou Geyerovou a o rok později se s ní oženil. Postupně se stal mezi sudetskými Němci známou a populární osobností.
V říjnu 1933 založil Sudetendeutsche Heimatfront, Sudetoněmeckou vlasteneckou frontu.
"Po roce 1918 se situace v pohraničí začala uklidňovat. Ze začátku tu sice byla protičeskoslovenská tendence, ale postupně se to umírňovalo. To soužití Čechů a Němců probíhalo celkem klidně," popisoval před třemi lety pro Český rozhlas Zdeněk Brunclík, liberecký rodák a bývalý pedagog místní univerzity.
"Jenže pak přišel rok 1933, kdy se dostal k moci Hitler, a nastala úplně jiná situace. Vznikla tady Sudetoněmecká vlastenecká fronta a začaly protičeské akce," vzpomínal Brunclík.
12. listopadu 1933 Henlein poprvé vystoupil před širokou veřejností v liberecké Turnhalle. Sledovalo ho asi sedm tisíc lidí, kteří ho nadšeně vítali jako nového vůdce.
V dubnu 1935 se Heimatfront transformovala na klasickou politickou stranu s názvem Sudetendeutsche Partei (SdP) a ta pak v květnu v parlamentních volbách získala hlasy dvou třetin německých voličů.
"Výraznost této převahy vedla libereckého starostu Kostku dokonce k úvahám odstoupit i s celým zastupitelstvem, ačkoliv se nejednalo o komunální volby. Vysloužil si za to kritiku a ve funkci zůstal," připomínají historici v knize Stalo se na severu Čech.
V listopadu 1937 napsal Henlein dopis Hitlerovi. Stálo v něm, že jeho přáním je "vtělení českých zemí do říše". SdP se tak definitivně proměnila v nástroj politiky nacistických špiček.
O rok později se také SdP začlenila do NSDAP. Henlein při té příležitosti předal v hale libereckého výstaviště vlajku SdP Rudolfu Hessovi a tím symbolicky ukončil činnost své strany.
Ještě 6. května 1945 měli pohraničí dnešního Libereckého kraje Němci pod kontrolou a Henlein si mohl připomenout své 47. narozeniny.
Druhý den odešel z Liberce, aby se prý pokusil vyjednávat s Američany. Byl však zajat a uvězněn v Plzni. Když zjistil, že je považovaný za válečného zločince, sklíčky ze svých brýlí se podřezal.