| Všechny články o záplavách najdete zde. |
O kousek dál vynáší Pavel Grill ze suterénu čalouněné židle a lakované skřínky. Kalná voda vše nenávratně zničila. "Tohle bylo kdysi kadeřnictví," ukazuje ke dveřím a zve k exkurzi do míst, kde ještě včera voda sahala až ke stropu. "Manželka s dcerou, které tady pracovaly, se mohou přihlásit na úřad práce jako nezaměstnané," prohodí hořce.
Jeho žena si kadeřnictví otevřela před deseti lety: pět let splácela úvěr, na dvacetitisícové pojištění jí už peníze nezbyly. "To je prostě konec. Jenom do vybavení bychom museli vrazit šest set tisíc korun," řekne a z jeho gesta je jasné, že tolik peněz rodina na nový rozjezd nenasbírá.
Někdejší průmyslová čtvrť se stále topí v blátě. Voda už sice z větší části ulic ustoupila, přesto ještě některé domy stojí v kalném jezeře. A hlavně: na úklid není ani pomyšlení. Podmáčené domy hrozí zřícením, občas se někde propadne chodník.
"Jeden z kolegů nás táhl na člunu a zničehonic zmizel. Skoro dvoumetrový chlap zmizel pod hladinou, chápete?!" vypráví o "pastích" v karlínských ulicích jeden ze strážníků. "Naštěstí jsme ho vytáhli včas."
Voda v této čtvrti devastovala především přízemí domů. Skleněné výlohy obchodů či bankovních domů jsou prolomené, v šeru kanceláří je vidět, jak bláto pokrylo vše: stoly, koberce, klávesnice a monitory.
Ulicemi procházejí hlavně statikové, tu a tam policisté odvádějí nájemníky, kteří se dosud skrývali v útrobách svých bytů. "Jeden chlapík z domu vyšel až proto, že mu došly cigarety," kroutí hlavou strážník.
Středověká část se proměnila v ghetto. Do rizikových ulic smějí jenom policisté a hasiči, kteří čerpají vodu z magistrátní budovy a Rudolfina. Za policejní pásky se nedostanou ani majitelé domů či restaurací. Michal Šroub, ředitel hotelu Clementin, se musel dlouho snažit, aby si propustku od radnice vymohl.
Teď se brodí sklepem zaplněným vodou a sleduje, jak čerpadla pomalu snižují hladinu. "Je to barák ze čtrnáctého století a nikdo neví, co je vlastně pod ním." Na první pohled nejvíc potopu odnesl soubor budov na Novotného lávce. Proudy vody prorazily okna a dovnitř nahrnuly pneumatiky, klády a třeba i ledničku.
"Tohle se nám snad už ani nepodaří pronajmout," lomí rukama Jan Šec, zástupce vlastníků budov, které obvykle zaplavují davy turistů. Zatímco velká voda hlavní město pomalu opouští, do města se sjíždějí dobrovolníci z celé země.
"Jsme vybaveni na celý týden můžeme pomoct kdekoliv," nabízejí své služby u jedné z policejních uzávěr dva pardubičtí vysokoškoláci Martin Jakl a Marek Csukás. Na zádech mají krosny s polními lopatkami.
