Zákon se jmenuje o zahrádkářské činnosti a mimo jiné definuje, co to vlastně je zahrádka (pozemek v zahrádkové osadě do 400 metrů čtverečních) a co zahrádkářská chata (jednopodlažní, popřípadě podsklepená stavba o zastavěné ploše do 25 metrů čtverečních).
"Je to potřebná činnost"
"Zahrádkářská činnost poskytuje zahrádkáři pracovní aktivitu na čerstvém vzduchu a tím přispívá k upevňování zdraví a zvyšování tělesné a psychické kondice," stojí v důvodové zprávě zákona.
Proč vlastně vzniká zvláštní zákon? Statisíce zahrádkářů totiž našly zastání v boji za své osady. "Je to potřebná zájmová činnost, která prospívá celé společnosti," tvrdí jeho hlavní předkladatel, sociálnědemokratický poslanec Václav Grüner s tím, že přece pěstují ovoce a zeleninu či sázejí stromky, což je užitečné z ekologického hlediska.
Jenže země zahrádkářům většinou nepatří. Protestují ovšem proti tomu, aby z ní platili zvyšující se nájem, či aby dokonce o své pozemky přišli. Argumentují tím, že lepší zahrádkářská kolonie než třeba hypermarket.
"Někteří naši členové mají pocit, že když tam mají zahrádku třeba čtyřicet let, mají na ni nárok i nadále," má pochopení šéf Českého zahrádkářského svazu Jiří Kříž. Z jeho vyjádření je jasné, že ani jemu se moc nelíbí, když se o pozemky hlásí skuteční majitelé - většinou obce, někdy církve a na Ostravsku třeba doly.
Naproti tomu člen zemědělského výboru Daniel Petruška (ODS) návrhu nakloněn není a považuje za nesmysl, aby podobné věci upravoval speciální zákon.
Návrh kromě sociálních demokratů podporují zejména komunisté. Právě jejich podpoře se desítky let svaz zahrádkářů těšil. Má dvě stě tisíc členů - náklad specializovaného časopisu Zahrádkář dosahuje sto tisíc kusů.
Je to dobře fungující organizace se složitou strukturou. Zastřešuje desítky místních sdružení, z nichž každé si volí samosprávu. Nechybí ani školení pro členy, kteří chtějí v hierarchii vystoupat výše.
Jsou tři druhy zahrádkářů
Samotný návrh má pouhé dvě a půl strany a vznikl ve spolupráci se zahrádkářským svazem. Má například zavést pravidlo, že nájem lze vypovědět v jednoroční lhůtě.
"Chtěli jsme původně zákon více chránící osadníky, ale tohle je maximum možného," říká šéf svazu Kříž. A vysvětluje, jak se poznají jednotlivé druhy zahrádkářů. "Dělí se do tří kategorií: jsou zahrádkáři přídomní, osadní nebo snad specialisté se zaměřením třeba na mečíky."
Podobně dělil Karel Čapek v povídce Ukradený kaktus sběratele kaktusů - kromě členů Sdružení kaktusářů a Spolku kaktusářů popisoval ještě kaktusáře divoké.
