Miloš Zábranský

Miloš Zábranský - (31. března 2010) | foto: Michal Doležal, ČTK

Potomci sedláka nemusí platit hypotéku na statek, který ukradli komunisté

  • 435
Potomci sedláka Josefa Zabranského nemusí doplatit hypotéku na statek, který zabavili komunisté na přelomu 40. a 50. let. Ministerstvo zemědělství po nich žádalo 161 tisíc korun, soud ale žalobu zamítl, protože o pohledávce neexistuje pravomocné rozhodnutí.

"Beru to jako zadostiučinění, ale ještě si doma popláču, protože si vzpomenu, co jsme všechno zkusili, hlavně rodiče. Myslím si, že se toho měli s mou sestrou dožít," řekl novinářům po jednání pětašedesátiletý Miloš Zabranský, jehož otec Josef zemřel v roce 1997.

Právní zástupkyni ministerstva zemědělství Dagmar Bedřichovou rozsudek překvapil a podle ní úřad zváží odvolání.

Kauza se týká několik desítek let starého případu vyvlastněného majetku. Sedlák Josef Zabranský úspěšně hospodařil ve 40. letech ve Svrkyni ve středních Čechách. Po druhé světové válce koupil další statek a s polnostmi přibral i tři nesplacené hypotéky.

"Statek původně vlastnil notář Alois Franzl, on si půjčoval hodně peníze a prosázel je na koníčkách, jak jsem slyšel. Došlo to tak daleko, že už to nemohl unést a dozvěděl se, že by to tatínek koupil," řekl Miloš Zabranský.

Jeho otec ale musel v roce 1949 prodat komunistickému státu 19 hektarů půdy, o které jeho polnosti převyšovaly povolených 50 hektarů. Rok nato mu režim zabavil celé hospodářství, na němž vázl zbytek hypotéky za 77 tisíc korun.

Zábranský: Komunisté otci vyhrožovali

"Byla tam navíc úroda, se kterou by se to dalo zaplatit, jenže tu už dostal národní výbor, tatínek nedostal nic. Nemohl zaplatit ani pracovníky," uvedl Zabranský.

Státní spořitelna po rodině požadovala v 50. letech uhrazení dluhu. Josef Zabranský ale strávil rok v uranových dolech v Jáchymově, pak se musel živit jako pomocný hutník v Kladně a neměl peníze.

"Dostával každý rok k podpisu směnku, že dluží peníze. Vyhrožovali mu, že přijde o práci, přitom živil staré rodiče. Hrozili, že ho vystěhují a mají možnosti dostat ho opět do Jáchymova a tam už táta nechtěl," popsal metody komunistického režimu Zabranský.

Bývalý sedlák žádal po státu, aby se mu byl dluh odečetl od hodnoty vykoupených 19 hektarů půdy, za které nic nedostal. V roce 1966 ho ale úřady odsoudily k zaplacení dluhu. Jako úhradu musel státu nabídnout svůj zbylý nemovitý majetek jako dar.

O dluhu neexistuje rozhodnutí

Stát nabídku přijal, jenže další problémy nastaly po pádu komunistického režimu v listopadu 1989. Restituce se táhla několik let a úřady začaly vymáhat po dědicích Josefa Zabranského (kromě syna je to ještě vnučka Markéta King) uhrazení hypotéky z roku 1950 i s úroky - celkem 160 921 korun.

Peníze požadovalo ministerstvo zemědělství na základě rozhodnutí pozemkového úřadu, který před osmi roky potomkům Josefa Zabranského některé pozemky vydal. Podle soudkyně Ireny Voštové neexistuje pravomocné rozhodnutí s vyčíslením této pohledávky, proto žalobu zamítla.

Obhájce Zábranských Jan Miller ale připomínal, že podstata sporu spočívá už v samotném vydání pohledávky. "Vůbec neměla vzniknout. Stát porušil hned několik platných zákonů tehdejšího bolševického státu. A to pomíjím morální a psychickou újmu žalovaných," řekl obhájce.

Dědicům podle něj stát navíc stále dluží téměř dva miliony korun za vyvlastněnou půdu. O peníze ale přitom zřejmě usilovat nebudou. "Ministerstvu jsme navrhovali mimosoudní dohodu, tím jsme jasně deklarovali, že chceme pouze omluvu," dodal Miller s tím, že úřad na dohodu nepřistoupil.

Zaplaťte staré daně

Případů, které připomínají příběh Josefa Zabranského, je víc. MF DNES před dvěma roky popsala kauzu Josefa Zejvala, kterému v roce 1954 komunisté zabavili jeho statek a navíc mu přikázali, že musí zaplatit zemědělskou daň - 8,5 tisíce korun. On ale neměl z čeho, navíc s daní nesouhlasil. Úřady s vymáháním peněz přestaly v 80. letech. Znovu se ale ozvaly po roce 1989, kdy příbuzní Josefa Zejvala zjistili z katastru nemovitostí, že mají na restituovaném majetku plombu. A úředníci jim řekli, že dluží i s penále 21 tisíc korun. Ministerstvo financí, které tehdy vedl Miroslav Kalousek, na dluhu trvalo. Nakonec ale od jeho vymáhání ustoupilo. (více o případu si přečtete zde)

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video