Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil během jednání Poslanecké sněmovny (9.

Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil během jednání Poslanecké sněmovny (9. listopadu 2011) | foto: Jiří Benák, iDNES.cz

Pospíšil žádá tvrdý postih žalobců za průtahy v kauze Mostecké uhelné

  • 128
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil chce, aby žalobci nesli odpovědnost za chyby v kauze Mostecké uhelné. Kontrola na pražském vrchním zastupitelství zjistila, že zavinili průtahy. O konkrétních jménech a datu podání kárných žalob by měl rozhodnout nejvyšší státní zástupce.

"Po prostudování materiálu shledal, že závěry Stanislava Mečla (pražského vrchního státního zástupce) nasvědčují možnému pochybení konkrétních státních zástupců při vyřizování žádostí o právní pomoc v daném případu. Pan ministr se domnívá, že by vůči těmto státním zástupcům měla být vyvozena kárná odpovědnost, protože ve věci docházelo k průtahům," uvedla mluvčí ministerstva spravedlnosti Tereza Palečková.  

Kárné žaloby na konkrétní státní zástupce podá nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Ten už ministra informoval, že rozhodne v řádu dní.

Vesecká: Za průtahy mohou i Švýcaři

Za státní zástupce se naopak staví bývalá nejvyšší státní zástupkyně Renata Vesecká. Podle ní není pravda, že celá vina za ztrátu miliard, které švýcarská justice zadržuje v souvislosti s privatizací společnosti, je jen na straně vrchního zastupitelství v Praze a jeho šéfovi Vlastimilu Rampulovi.

"Ještě v dubnu 2010 jsem byla ve Švýcarsku a jednala s tamním generálním prokurátorem, aby se věci pohnuly. Byl tam problém s právní pomocí," řekla Vesecká iDNES.cz. Bývalá žalobkyně potvrdila, že česká justice musela na informace a pomoc švýcarské strany čekat v několika případech v řádech měsíců.

Miliardy zablokovali Švýcaři kvůli machinacím kolem privatizace Mostecké uhelné (MUS). Média vzápětí informovala, že česká strana kvůli průtahům zřejmě ztratí možnost se o peníze přihlásit (více čtěte zde). Koncem října švýcarská prokuratura obvinila sedm lidí, kteří se podíleli na privatizaci společnosti, v šesti případech jde o české občany (podrobnosti najdete zde).

Mostecká uhelná společnost

Vznikla v listopadu 1993 spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina. Firma několikrát změnila vlastníka. V roce 1998 v ní největší podíl patřil Appian Group. V roce 2003 ji od investičního fondu Appian Central Europe Development Investment Funds PCC Limited koupili Antonín Koláček (40 %), Luboš Měkota (40 %), Petr Pudil a Vasil Bobela, z nichž měl každý deset procent. V roce 2006 podíly převedli na firmu Czech Coal N. V., registrovanou v Nizozemsku. Ve stejném roce odkoupil menšinový podíl prostřednictvím kyperské společnosti Indoverse Czech Coal Investments Limited podnikatel Pavel Tykač.

Prověřování Švýcaři otevřeli v červnu 2005 kvůli podezření, že z MUS byly přes vedení firmy nelegálně vyvedeny peníze. Podstata podvodu měla spočívat v tom, že peníze, které stát poslal do firmy na rekultivace, byly vyvedeny do Švýcarska a "protočeny" přes více kont, aby jimi byla následně financována samotná privatizace.

Právě Vesecká v roce 2009 nařídila kauzu, kterou policie bezvýsledně vyšetřovala řadu let, otevřít a pokračovat v prověřování. Z problémů kolem vymáhání peněz přitom viní nyní již odvolaného šéfa vrchního zastupitelství Vlastimila Rampulu, který prý případ ignoroval a průtahy tak státu způsobil problémy.

"Je důležité, aby se k tomu postavilo samo státní zastupitelství a vše vysvětlilo," uvedla Vesecká. "Jde o účelové vytváření dojmu, že se některé kauzy řešily nějakým způsobem," dodala.

Například server Českápozice.cz nedávno uvedl, že za současnou vlnou zájmu o případ stojí snaha Švýcarského státu "zaplést" do něj Českou republiku. Tamní orgány prý mají obavu, že jejich argumenty pro zadržení dvanácti miliard nejsou dost silné a v případě prohry by stát platil vysoké penále.

Česko nyní zvažuje, jakým způsobem se peníze pokusí získat. Premiér Petr Nečas uvedl, že ve hře je civilní žaloba, účast na trestním řízení, civilní žaloba připojená k trestnímu řízení a využití specifických paragrafů švýcarského trestního řádu (více čtěte zde).

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video