Jiří Pospíšil prý vnímá tlak od Věcí veřejných.

Jiří Pospíšil prý vnímá tlak od Věcí veřejných. | foto: Petr Topič, MAFRA

Pospíšil: Věci veřejné nemají nárok vést ministerstvo spravedlnosti

  • 341
Ačkoli se Věci veřejné dušují, že nemají zájem potopit ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila a získat jeho resort pro sebe, řada jejich aktivit svědčí o opaku. VV nezapomenou Pospíšila kritizovat při každé příležitosti. Je to atypická strana a na resort spravedlnosti nemají nárok, tvrdí Pospíšil.

Vnímáte tlak Věcí veřejných na svojí osobu?
Je tu celá řada nestandardních kroků, které tak mohu vnímat. Jak si například vyložit, že si paní vicepremiérka Karolína Peake zpracovala sedm posudků o tom, že pan Stanislav Mečl nemá být funkcí vrchního pražského žalobce pověřen, ale má být jmenován. Nevím proč, když to nespadá do její působnosti. Posudky pak dostali novináři, ale já ne. Nebo aktivita pana Radka Johna a jeho komentáře kolem státního zástupce Vlastimila Rampuly a aféry Mostecké uhelné společnosti, kdy prohlásí, že pan Rampula je nevinný a za vše může ministerstvo. To vše potvrzuje hypotézu, kterou říkáte.

Reakce Karolíny Peake

Zhruba hodinu po vydání rozhovoru s Jiřím Pospíšilem na iDNES.cz poslala své vyjádření místopředsedkyně vlády Karolína Peake. "Do politiky jsem vstoupila, abych bojovala s kmotrovskou politikou na Praze 1, s ABL nemám já ani většina Věcí veřejných společného vůbec nic. Více se k útočnému rozhovoru ministra Pospíšila vyjadřovat nebudu. Klid ve vládě a koalici je přednější než mé osobní PR," uvedla.

Myslíte, že právě Věci veřejné by případně tento resort měly, nebo mohly vést?
Považoval bych to za velký problém. A zdůrazňuji, že to není o mé osobě. Nebudu ale zapírat, že pokud by mne měl vystřídat zástupce z Věcí veřejných, považoval bych to za nebezpečí a ohrožení nezávislosti justiční soustavy. VV je atypická strana vzniklá na bázi ABL. Pokud je shoda koaličních politiků, že zástupci VV nemohou řídit ministerstvo vnitra, tak nevidím žádný důvod, proč by to samé nemělo platit o spravedlnosti. Je to stejně citlivý resort, kde fungují orgány činné v trestním řízení.

Vnímáte celou kauzu kolem pana Rampuly tak, že se opravdu hraje o vaše setrvání v čele ministerstva?
Podle mě jde spíše o mediální bublinu. Zatím jsem od pana premiéra nezaznamenal žádný náznak toho, že by s tím spojoval personální změny. Mne to nechává klidným. Za těch pět let na ministerstvu pravidelně reaguji na dotazy, co říkám na to, že budu odvolán.

Berete rozhodnutí pražského městského soudu, který zrušil vaše odvolání Rampuly, jako osobní prohru?
Rozhodně ne. Soud shledal důvody pro odvolání jako méně závažné. Neřekl, že jsme udělali chybu. Nenašel žádné procesní pochybení. To, že důvody předložené nejvyšším státním zástupcem Pavlem Zemanem nejsou podle soudu dost závažné, jako chybu neberu. Budeme dále pokračovat a uvidíme, jak se na věc bude dívat Nejvyšší správní soud.

Odůvodnění rozsudku pražského soudu už znáte. V čem konkrétně s vámi soud nesouhlasil například v kauze IPB?
V kauze IPB je to signifikantní. Nejvyšší státní zástupce Zeman, a já jsem s ním souhlasil, zastával názor, že pokud několik minut před jednáním soudu volá vrchní žalobce státní zástupkyni a říká jí, jak má postupovat, tedy nepodávat na místě odvolání, aniž by znal kauzu a spis, tak vzbuzuje pochybnosti o nestrannosti státního zástupce. Soud to hodnotí tak, že by pochybení nastalo, pokud by pan Rampula zakázal odvolání zcela, tedy nejen na místě.

Hrozí podle vás, že by pan Rampula ohrožoval vyšetřování některých citlivých kauz, jako případ ministra Drobila, kauzu Dopravního podniku nebo Opencard?
Nechci panu Rampulovi křivdit. Doufám, že se těmto spekulacím předejde kontrolou ze strany nejvyššího státního zástupce Zemana, který uplatní své pravomoce a bude garantovat, že k žádným takovým problémům nedojde.

Přesto, pokud by právě kauza Rampula způsobila váš pád, co byste dělal?
Opět opakuji, že nemám žádné indicie, že by mělo k nějaké změně dojít. Pokud ale můj odchod nastane, věnoval bych se aktivitám mimo politiku.

Konkrétně?
Asi Sovovým mlýnům a Nadaci Medy Mládkové. Paní Meda chce, abych se o nadaci staral.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video