Jeden z největších kriminalistických pomníčků na východě Čech je stále velkou záhadou. K případu se tehdy dostal jako první kriminalista Jiří Kacafírek z prvního oddělení policie v Chrudimi.
Největší chybou podle něj bylo, že se o zmizení dívky policie dozvěděla s půlročním zpožděním. Vyšetřování nepomohla ani nejistota policistů v polistopadových dnech.
Odešla z domova neznámo kam
Sedmnáctiletou studentku s nadprůměrným prospěchem její příbuzní viděli naposledy na konci července 1989. Jednoho dne odešla z domova neznámo kam. Nezvyklé zmizení v období letních prázdnin zpočátku rodiče podcenili. Zřejmě si nepřipouštěli, že by se dívce mohlo něco stát. Jak dny přibývaly, obavy rodičů narůstaly, a naopak přesvědčení, že dívka stanuje přes prázdniny někde s kamarády, se vytrácelo.
Obrátili se tak s prosbou o pomoc na svého známého - policejního důstojníka. Prověřoval fotografa, u něhož se nechala dívka fotit, i všechny její kamarády. Nikdo však o dívce nic nevěděl.
Barbora Dymáková byla nalezena na tomto místě. | foto: Radek Latislav
Policie rozjela pátrání až v lednu 1990, kdy traktorista z Vítanova spolu s dalšími lidmi našel v zarostlém remízku nedaleko Rváčova u Hlinska lidské ostatky.
Tělo dívky na dohled od osady svatého Mikuláše a stejnojmenného kostela leželo podle soudních lékařů v remízku zhruba půl roku.
„Nebylo tam prakticky cokoli poznat. Půlroční rozkládání se na devastaci těla projevilo značně. Vzpomínám si, že tenkrát využil kriminalistický ústav takzvané superprojekci, aby z tvaru lebky a fotografie potvrdili totožnost. K identifikaci nám pomohly také zbytky oblečení. Otisky žádné, všechno zmizelo,“ popsal před lety bývalý kriminalista.
Tipy vedly do prázdna
Na místo, kde byla dívka nalezena, ji s největší pravděpodobností odnesl či dovedl pachatel. Když detektivové vyslýchali lidi z Rváčova, prakticky nic se nedozvěděli. Tipy vedly do prázdna, stejně jako další důležitá stopa: igelit s vyraženými číselnými údaji, do něhož bylo uloženo tělo. Tato indicie nakonec byla jedinou velkou stopou, kterou kriminalisté měli. Našli dokonce muže, který ji odřezával z palety s materiálem.
V ničem jim to však nepomohlo. Ve Rváčově totiž byla v té době pobočka Elektro Pragy Hlinsko a tento typ igelitu v obci kdekdo používal. Pachatel proto nemusel být ani ze Rváčova, povalující se igelit mohl sbalit do auta z příkopu u silnice či z kontejneru na návsi.
KRIMIPOMNÍČKY: Tělo dívky našli pozdě. Jedinou stopou byl igelit s číslem |
„Vyslechli jsme strašně moc lidí. Podezřelých bylo dost, sledovali se lidé, kteří byli před tím i potom zavření. S jedním podezřelým jsem byl i na detektoru lži v Praze. Výsledek byl padesát na padesát. Dokonce jsme byli vyslýchat dělníky na Slovensku, kteří tehdy prováděli výkopové práce ve Rváčově,“ líčil před lety Jiří Kacafírek snahy kriminalistů pachatele v co nejkratším termínu dopadnout.
S jedním podezřelým jsem byl i na detektoru lži v Praze. Výsledek byl padesát na padesát. Dokonce jsme byli vyslýchat dělníky na Slovensku, kteří tehdy prováděli výkopové práce ve Rváčově.
Bývalý kriminalista kriminalista Jiří Kacafírek
Přitom právě čas byl pro policisty tím největším nepřítelem, který hrál v jejich neprospěch. Vyzkoušeli snad všechno: detektor lži, prověřování stovek svědků i delikventů, radili se s psychotroniky a léčiteli, jakým byl například proslulý Jindřich Paseka ze Svratoucha, u něhož hledaly pomoc davy lidí.
„Pana Paseku jsem osobně znal, ale k jeho odhadům jsme se stavěli s rezervou. Jeho názor byl takový, že za tím stojí rodinné problémy. Už tenkrát nám radil, abychom případ pustili k ledu. S jeho názorem jsme nesouhlasili, ale člověk se po tříletém intenzivním vyšetřování chytá všeho možného. Hlavního podezřelého jsme oficiálně neměli. A vůči těm, které jsme podezřívali, jsme neměli dostatek důkazů,“ řekl dále v minulosti bývalý kriminalista.
Jisté je jen to, že dívka nespáchala sebevraždu. Ačkoli jsou policisté přesvědčeni, že nezemřela přirozenou smrtí, o vraždě s jistotou nemluvili.
Lékaři nezjistili frakturu lebky ani zlomeniny
Nejsou ani přesvědčeni o tom, že byla před smrtí znásilněna. Při pitvě lékaři nezjistili frakturu lebky ani zlomeniny, příčinou smrti proto mohlo být nejen škrcení, utonutí, zardoušení, i úmrtí při dopravní nehodě.
Kriminalisté už tehdy vylučovali střelbu a také loupežnou vraždu. U těla totiž byly nalezeny řetízky oběti a její hodinky.
Dobový snímek Barbory Dymákové. | foto: Archiv Policie ČR
Nejhorší dopad na vyšetřování neměla jen dlouhá doba, po které se policie o případu dozvěděla, své prý dokonaly i změny na resortu vnitra po listopadu 1989.
„Levá ruka nevěděla, co dělá pravá. Lidé ze sboru byli v nejistotě, co bude dál. Lidi se báli něco rozhodnout. Nikdo netušil, zda se s nimi dál počítá. V té době jsme potřebovali povolit operativní úkon, který povolovala jenom Praha. Bohužel povolení trvalo tak dlouho, že nám bylo později k ničemu. Navíc něco jiného bylo objasňovat trestný čin, nějakou vraždu druhý den, anebo s půlročním zpožděním. Proč to nebylo oznámené hned na začátku?“ kladl si i po letech otázku bývalý kriminalista.
Nikdo potrestaný nebude
Letitý spis záhadného úmrtí dodnes leží na krajském policejním ředitelství v Hradci Králové. Jedno je jisté. Kvůli promlčecí lhůtě za tento konkrétní čin už nikdo potrestaný nebude.
„Byť nás promlčení po dvaceti letech neopravňuje potrestat konkrétního pachatele, kolegové z kriminálky mají podobné případy v paměti. Pokud bychom se dozvěděli nové skutečnosti, budeme na případu pokračovat,“ dodal v minulosti tehdejší mluvčí královéhradecké policie Jan Čížkovský.
Údajný svědek byl před 14 lety falešnou stopouNaposledy se o případu Barbory Dymákové veřejně mluvilo v roce 2002, kdy Česká televize odvysílala v pořadu Na stopě informaci, že se po 13 letech objevil nový svědek. Měl to být řidič z Liberce, který dívku viděl naposledy. Domníval se, že ji vezl. Nakonec v jeho autě seděla úplně jiná dívka. Tehdy se naposledy vyjádřili i rodiče dívky. „Samozřejmě nás mrzí, že nikdo nebyl potrestán, věřím ale ve vyšší spravedlnost, té těžko někdo ujde. Jen díky tomu se můžeme snažit s tím vyrovnat,“ řekla před lety matka Barbory Dymákové. |
Policejní kalendář
Mezi neobjasněnými případy za měsíc červenec je i případ pokusu o vraždu mladé ženy, který se stal v Brně. „Dne 22. července 2007 byla neděle. Ve 13:05 hodin v Brně – Židenicích, na ulici Eimova, dosud neznámý pachatel zezadu napadl tehdy devětadvacetiletou ženu, kterou nožem pobodal. Během toho ji chtěl strhnout z ramene tašku,“ popisují případ kriminalisté.
Žena podle nich křičela. Náhodní svědci jí přispěchali na pomoc a pachatel uprchl. „Popis pachatele: muž ve věku 20 až 30 let, výška 170 až 175 cm, štíhlé postavy, úzká ramena, úzký obličej, tmavší oči, výrazný rovný nos, vlasy dlouhé až na krk. Byl oblečen do modré riflové bundy a riflí. Pod riflovou bundou měl bílé triko a na hlavě tmavou čepici s kšiltem a světlým znakem,“ doplňují kriminalisté.
Policejní pomníčky. Měsíc červenec. | foto: Policie ČR
Policejní kalendář má připomenout vybrané případy, dobu, místa a osoby. „Věříme, že tímto pomůžeme rozvířit pomyslný prach zakrývající dosud nepoznané a nevyřčené, co musí z nitra ven,“ řekl iDNES.cz policejní mluvčí Jakub Vinčálek.
Mluvčí současně poukázal na to, že v souvislosti s opětovným zveřejněním nevyřešených případů v loňském kalendáři policie od veřejnosti obdržela desítky podnětů a informací.
„Mnohé jsme již měli. Ale konkrétně ve třech případech vedly informace od veřejnosti k novému „otevření“ zveřejněných kauz. Bohužel není možné uvést u kterých, protože bychom ohrozili vyšetřování samotné,“ dodal mluvčí.
