Poslechněte si celý rozhovor s Tomášem Petříčkem v Kontextu:
„Já jsem přesvědčen, že Visegrádská čtyřka nikam nezmizí. Myslím si, že by bylo nešťastné, kdybychom kvůli řadě rozporů, které jsou a které bychom si měli přiznat a hovořit o nich s našimi evropskými partnery, tento formát rušili, Něco ničit je jednoduché, něco stavět je mnohem náročnější. Platí to v životě, platí to i v politice,“ říká exministr Tomáš Petříček ze SOCDEM.
Tomáš Petříček (1981)Exministr zahraničí (2018 – 2021), člen SOCDEM, ředitel Progresivně analytického centra. Vystudoval magisterský a doktorandský program oboru mezinárodní vztahy na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Dále studoval na bruselském Centre Européen de Recherches Internationales et Stratégiques v oboru Governance a rozvojová politika a na University of Warwick v oboru Mezinárodní politická ekonomie. |
V4 by se podle něj měla zaměřit na to, abychom dohnali Západ v socio-ekonomické rovině. „Narážíme na to, co je i příčinou veřejné nespokojenosti s Evropskou unií a naší integrací do západoevropských politických a ekonomických struktur. Mysleli jsme si před mnoha lety, že se velmi rychle se životní úrovní dostaneme na podobnou úroveň jako Německo, Francie a státy Beneluxu. Ono se to nestalo.“ Petříček proto navrhuje více koordinovat reakci ne na externí, ale interní otázky.
Jak se ale zbavit nálepky kverulantů a zajistit si respekt v jednání se západními lídry? „Je třeba, aby Visegrádská skupina začala aktivněji a konstruktivněji nabízet řešení problémů. Nejenom říct, že se nám něco nelíbí. Když Evropa kráčí někam, kam se my nechceme vydat, tak ale musíme říct, co jsou konkrétní politické řešení klimatické změny, ekonomiky, konkurenceschopnosti Evropy, vzdělání, sociální standardy v Evropě, sociální nerovnosti,“ vysvětluje Petříček, který věří, že se pak bude image V4 lepšit. „Bude to ale trvat.“
Sám exministr by nepřeceňoval sílu vlivu V4 v Evropě kvůli rozporům členů skupiny nad problémy dneška. „Ukrajina poukázala na to, že ty spory jsou často hluboké. Nesdílíme třeba vnímání bezpečnostních hrozeb stejně jako Maďarsko dnes nevnímá Rusko jako takovou hrozbu, jak ho vnímají jiní evropští partneři. Je to zátěž pro V4 jako celek, je to zátěž i pro ty partnery, kteří jako Česko a Polsko byli velmi hlasití v podpoře Ukrajiny,“ komentuje.
Nesouhlas mezi členy značí velkou míru ztráty důvěry mezi nimi, ale neznamená to, že se V4 rozpustí.
Co si kupujeme za deset milionů eur v Mezinárodním visegrádském fondu? Dokáže se Visegrádská čtyřka na něčem shodnout jednomyslně, jako v případě ochrany hranice a stopce migračním kvótám? Nepoškozuje nás členství ve V4? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
