Rada Plzeňského kraje schválila podání žaloby a stížnosti na svém zasedání 14. srpna. "Při převádění škol a školských zařízení od státu do majetku kraje některá rozhodnutí ministerstva školství výrazně omezují hospodaření s majetkem, a to se nám nelíbí," vysvětlil tehdy Vladislav Vilímec, zástupce hejtmana pro ekonomiku a finance.
Omezení se týkají zejména nakládání s majetkem. Podle stávajících pravidel by například škola, která chce pronajmout nevyužité prostory například pro zřízení prodejny občerstvení pro žáky, musela mít souhlas krajského úřadu a ten by musel mít povolení ministerstva školství.
První ústavní stížnost podalo vedení krajského úřadu poté, co do správy kraje přešly v první vlně plzeňské základní, zvláštní a speciální školy a pedagogicko-psychologická poradna na začátku letošního roku. Nyní od července se stal krajský úřad zřizovatelem dalších čtyřiatřiceti zařízení v okresech Plzeň-sever, Rokycany, Domažlice a Tachov a i v tomto případě převodu zůstávají platná ministerská rozhodnutí. "Závěrem roku máme převzít školy v okresech Plzeň-jih a Klatovy, a pokud se nic nezmění, budeme podávat ústavní stížnost potřetí," konstatoval Vladislav Vilímec.
Podmínkou pro podání ústavní stížnosti je žaloba k Vrchnímu soudu. Ten však zatím o ničem nerozhodl.
Stejně jako zastupitelé Plzeňského kraje podali 23. srpna už druhou žalobu a ústavní stížnost na ministerstvo školství i v Olomouci.
Budou muset zřejmě počkat až na běžný soud. Ústavní soud totiž rozhodl: vyjádříme se k stížnosti až poté, co soud vynese rozsudek. "Z Ústavního soudu nám napsali, že přerušují jednání a budou čekat na rozhodnutí nižšího soudu. Chtějí být poslední instancí, která se ke sporu bude vyjadřovat," uvedl minulý týden zástupce hejtmana Ivan Kosatík (ODS).
Co toto čekání a prodlení bude znamenat? Kraj se bude muset řídit podle podmínek, které si stanovilo ministerstvo. "Nesouhlasíme s tím a myslíme si, že je to v rozporu se zákonem, ale budeme to respektovat. Věřím, že soud rozhodne rychle," říká Kosatík.
Krajský úřad se tedy bude muset například státu zeptat, zda smí pronajmout učebnu nebo tělocvičnu, kterou škola nepotřebuje, na více než rok. Pokud ministerští úředníci odpoví ne, anebo se nevyjádří, pak kraj musí do 30 dnů tuto část školy nabídnout zpět státu. "Takto se nemůžeme cítit jako vlastníci škol," dodal Kosatík.
Ministerstvo na žaloby nereaguje. Od začátku sporu tvrdí, že neporušilo zákon o krajích, který podmínky pro provozování udělit dovoluje. "Postupujeme podle zákona. Pokud nebude majetkoprávní změna v rozporu se zájmy školství, hodláme ve všech případech svůj souhlas udělovat," uvedla Dagmar Němečková z ministerstva školství.
