Máme v rodině statek, tam jede výměnný obchod ve velkém. Vyměňuje se vzájemně maso, cibule, broskve, brambory za naše maso a v naturáliích se platí za půjčování techniky. Vše neprodejná malá produkce. Předávání a prodej mezi známými hospodáři.

Co je strašné, je to k jídlu. Sladké broskve, voňavé brambory plné chuti. Maso, neskutečné chuti. To co leží v LIDLu je proti tomu nechutný odpad. Protože to produkuje velkozemědělec chemicky a ekonomicky pro řetězec (prý "dle požadavku zákazníka"). Podtržené, bez cukru, bez chuti, vyhoněné hnojivy "na krásu", smradlavé. "Agrofert." To musí jíst standardně 99% populace. (Maso je jiné ze sena a jiné z granulí.)

To, co přinesu z řetězce, mi není líto vyhodit. Ono si to nic jiného nezaslouží. Vesměs se to nedá jíst ani před datem spotřeby. Co s tím? Formální distribuce potravin jede na chemickém "nepoživatelném" odpadu. Něco málo řeší farmářské trhy, ale tady jde víc o vysokou zlatokopeckou cenu, než kvalitu.

Nějaká ilegální distribuce potravin mi přijde, že řeší zbytečné detaily, ale ne princip. Co řeší rady, jak to chemické jídlo spotřebovat a nevyhodit?

Kam se počítají přebytky ze zahrádek? Aktivisté proti plýtvání jezdí paběrkovat na pole a vozí to zdarma do potravinových bank. Ehm? Efektivní chování? Na poli leží a hnije to, co řetězce-zákazníci nevzaly a co se za výkupní cenu nevyplatilo sklidit, protože by si to na sebe nevydělalo. Tak si to aktivisté vezmou a říkají tomu "zásluhy". (Podobně, mapují se opuštěné zahrady a stromy, aby si je lidé očesali.)

Letos byla nadúroda jablek. Hledal jsem marně nějaký výkup. (A za těch pár kaček, to nezaplatí ani benzín na dovezení.) A jede to celé léto. Třešně, broskve, švestky, jablka. Hnije to, padá to. Musíte to sbírat a česat, aby plíseň nezamořila ostatní úrodu. To je během léta řada kontejnerů plných padaného ovoce. Máme 240 l kontejner. Takových pět plných jablek šlo vyhodit. Naše domácnost vyhodila jen na tom tak 1000-1500 kg potravin. Aby to nedělalo aktivistům špatné statistiky.

Teď je to ve sklípku. Bude to průběžně hnít. To vyhazování pojede dál, dokud se to nezpracuje a nesní. Je toho plno, nikdo o to nestojí. Prodat se to nedá. A v LIDLu či PENNy haldy jablek a lidé to kupují.

Něco se rozdá mezi sousedy. V rodině a po známých se dělají návštěvy vždy na podzim. To se přiženou kamarádíčci a koukají si zdarma odvést to nejlepší z vaší úrody. Vám nechají drobotinu dobrou na odpad.

Ono i to rozdávání zdarma má své meze. Je to prostě líto. Rok se starat a pak to rozdat nebo vyhodit. Letos jsem stromům kupoval hnojivo, postřik, balzám, nářadí... Pořád někde poletuje pětistovka. A pak plníte příbuzným auta.

Co ty potravinové banky? Zdá se, že také nemáte kam dvě tři bedny jablek darovat. Navíc, opět je to o darování. Už jen to naložit a dovézt do Prahy je za 200-300 Kč na benzínu. A máte se radovat, že si to někdo zdarma vezme.

Navíc, tady jde o hygienu. Už se řeší nezávadnost a balení. Je jednodušší vzít chemickou shnilotinu od řetězce, než solidní ovoce ze zahrádky.

je to nesmysl ... valnou většinu vyhodí rovnou prodejci

No to právě ne. Na to se dělají ty průzkumy. Valnou část likviduje rovnou zemědělec či výrobce, protože to nevyhovuje požadavkům obchodů-zákazníků. (Pekárny třeba řeší, že řetězce neodeberou objednané zboží a nemají na něj obratem jiného kupce.) Pak má problém distributor. Celé dodávky likviduje, protože mu je řetězec-zákazník nevezme. Pak se řeší, co zůstane v obchodě. Prodej je nastaven akcemi, aby zákazník zbytečně nakupoval kvantitu. A nakonec vyhazují domácnosti (případně restaurace a jídelny). Má se vyhodit 1/3 vyprodukovaných potraviny. Na domácnosti jde z toho přes 50%.

Vsadím se, že příští rok budou čísla poloviční.

Mám zkušenost, že mi saláty, sýry, pomazánky i uzeniny z LIDLu nevydrží do uvedeného data spotřeby. (Jinde téměř nenakupuji, ale výrobce dodává to samé všem řetězcům. Saláty a sýry z Billy jsem také vyhazoval... LIDL jen pro to, že si ho nejčastěji všímám.) Potraviny se běžně kazí. Podle mě výrobce nedodrží dobrou hygienu a pak se to kazí dřív...

Na Webu Zachraň jídlo radí, že lze potraviny konzumovat po datu minimální trvanlivosti i po datu spotřeby. Dělají tam test, zda lidé prošlé jídlo poznají. Většina ne. Fakticky radí vyhazovat jen zkažené jídlo a neřešit datumy. Běžně se doma vyhazují potraviny podle data. A to je chyba.

Mají tam popis míst, kde se plýtvá a kolik. Výrobce, zemědělec, distributor, obchod... Zákazník požaduje jen vzhledově bezvadné zboží s maximální zárukou. Takže se mrak jídla vyhazuje, protože neprojde požadavky "obchodu", které reálně vychází z hlouposti a hrabivosti zákazníků.

Prý výrobce počítá se špatným skladováním v obchodě a u zákazníků, tak záruku zkracuje asi o třetinu. Obchod požaduje co největší čas na prodej. Ono tedy platí, všichni se zaklínají špatným chování zákazníků. A proto máme potraviny nezralé, podtržené, procpané chemií, aby je obchod náročným zákazníků snadněji prodal.

Paradox ke zvracení. Máme na talíři odporný chemický nezralý odpad, protože normální šišaté zralé ovoce by většina "náročných konzumentů" koupit a konzumovat odmítla. (Teror majority hlupáků.)

Viděl jsem u nás bezďáka opřeného o kontejner jak dojídal co tam našel, takže i vyhozené potraviny najdou svého spotřebitele.

Tak jsem asi nějaký divný. Já totiž z jídla nevyhodím nikdy nic.

Zase mi chleba v obchodě přepůlili špinavým nožem. Kupoval jsem na víkend a a nečekaně odjel, dal jsem ho tedy do lednice, tím ztuhl, dnes měl na řezu penicilinovou zahrádku. Tak jsem ji odkrojil, vyhodil a chleba jím. Já neplýtvám. Já si poctivě pěstuji rakovinu.

Co je horší, plýtvat potravinami, nebo pěstovat rostliny a dělat z biopalivo, nebo peletky?

Máte někdo přebytky jídla?

Tábor