VYBERTE SI VŠ A PŘIHLASTE SE ON-LINE
Nejlepší jistě je, pokud se přijímačky nedělají vůbec, ale v případě českých vysokých škol veřejného charakteru je takových menšina.
Zvyšujícímu se zájmu o studium na většině vysokých škol doposud neodpovídá kapacita, kterou jsou školy schopny zájemcům o studium poskytnout, takže musí mezi uchazeči probíhat výběr.
Ten se řídí vždy rozhodnutím děkana té které fakulty. Vysoké školy mají v tomto směru velkou rozhodovací autonomii, takže pokud se děkan fakulty rozhodne pro určitou formu přijímacích zkoušek, záleží pouze na dané fakultě, jak si přijímací řízení zorganizuje.
Hlavní obory se většinou shodnou
Přijímací zkoušky na vysoké školy jsou ve většině případů určovány zaměřením fakult, respektive nabízených studijních oborů. U řady oborů jde o konstantní potřebu toho, aby uchazeči byli schopni díky svým základům zvládnout velmi náročné a specializované studium.
Typickým příkladem jsou lékařské fakulty. Všech osm lékařských fakult, které jsou součástí českých univerzit, požaduje po uchazečích, aby prokázali své znalosti ze středoškolské biologie, chemie a fyziky.
"V přijímacím řízení na lékařskou fakultu jde zejména o to, aby byli přijati takoví uchazeči, kteří mají už ze střední školy rozsáhlé vědomosti v dané oblasti, protože na nich je při studiu medicíny nutné od počátku stavět. Proto neuvažujeme o tom, že by se kritériem pro přijetí staly výsledky testů obecných studijních předpokladů nebo že by byli uchazeči přijímáni bez přijímacích zkoušek," uvádí proděkan pro studijní záležitosti 1. LF UK Stanislav Štípek.
Velmi podobné je to také na farmaceutických fakultách. Přijímací zkouška má většinou podobu testů, které mohou být doplněny o test studijních předpokladů (2. LF UK), ústní pohovor na téma všeobecného přehledu a motivace (3. LF UK) nebo taky testem ze somatologie (LF UK v Hradci Králové).
Právníci sází na odlišnost
Jiná situace je třeba na fakultách právnických. V Česku je možné studovat práva na čtyřech fakultách. Ve všech případech je přijímací řízení pojato odlišně.
Právnická fakulta Univerzity Karlovy spolupracuje na přijímacím řízení se společností Scio a testy jsou zaměřeny na všeobecný přehled, logické uvažování a zjištění obecných studijních předpokladů uchazečů.
Právnická fakulta MU se v přijímacím řízení zaměřuje pouze na obecné studijní předpoklady.
"Úroveň přijímaných studentů na naší fakultě se liší hlavně mezi jednotlivými ročníky, naše celková zkušenost s přechodem od znalostních testů na testy obecných studijních předpokladů je spíše pozitivní," říká proděkan PF MU Josef Kotásek.
V Plzni a Olomouci zůstávají věrni spíše tradičnímu pojetí přijímací zkoušky. Na olomouckých právech testují uchazeče ze všeobecného přehledu v oblastech historie, logiky a společenských věd a vedle toho je součástí přijímaček také test cizího jazyka.
V Plzni sestává přijímací zkouška ze znalostních testů historie a všeobecného přehledu doplněných o test logiky a psychologický test.
Humanitní obory jsou originálnější
Také u dalších typů fakult jsou značné rozdíly v obsahu přijímacího řízení.
Na fakultách humanitních, přírodovědných i technických je možné narazit jak na tradiční přijímací zkoušky, které zjišťují předmětové znalosti, tak na alternativu v podobě testů obecných studijních předpokladů, případně na speciální požadavky fakult.
Např. většina pedagogických a filozofických fakult má velmi pestrý rejstřík přijímacích zkoušek, protože na těchto fakultách se studuje velké množství rozdílných oborů. Výjimku tvoří Filozofická fakulta a Pedagogická fakulta MU, které, stejně jako většina fakult MU, u většiny oborů ověřují v přijímacím řízení pouze studijní předpoklady uchazečů. Oborové přijímací zkoušky se většinou týkají studia cizích jazyků.
Velmi specifické přijímací zkoušky absolvují uchazeči o studium na Fakultě humanitních studií UK Praha. Čeká je překlad textu z cizího jazyka, jeho obsahová interpretace a odpověď na pět otázek z vybrané literatury. Nic víc, nic míň.
"O svých uchazečích chceme zjistit dvojí - zdali mají předpoklady či základní schopnosti pro práci s cizojazyčnou odbornou literaturou a zdali mají schopnost prostudovat si určité penzum elementárního odborného textu," vysvětluje Josef Kružík z FHS UK.
Technici zkoumají vědeckého ducha
Technicky nebo přírodovědně zaměřené fakulty většinou také používají předmětové testy podle základní vědecké příslušnosti jednotlivých oborů.
Techniky, technologické, matematickofyzikální fakulty a fakulty informatiky vesměs požadují, aby uchazeči dosáhli určité úrovně v matematice, velmi často se přidružuje také fyzika. V těchto případech je často klasický test s výběrem možných odpovědí kombinován s početními úlohami.
I zde jsou však určité alternativy. Fakulta informatiky MU a Fakulta informačních technologií na VUT v Brně kromě vlastního přijímacího řízení přijímají bez přijímacích zkoušek také ty uchazeče, kteří uspěli v Národních srovnávacích zkouškách pořádaných společností Scio.
Uchazeči musí dosáhnout kritérií, která si stanoví fakulta sama. Na přírodovědeckých fakultách se většinou vychází ze středoškolsky zvládnuté látky biologie, chemie, zeměpisu, fyziky nebo matematiky, podle zvoleného oboru. Cestou zjišťování studijních předpokladů se vydala například Přírodovědecká fakulta Ostravské univerzity.
Testy mají většinou podobu úloh a otázek, u nichž se vybírá z několika možných odpovědí. Většinou je správná jedna z nich, ale je možné se setkat také s testy, které obsahují více správných odpovědí nebo žádnou. Testy obecných studijních předpokladů jsou od předmětových testů odlišné tím, že nezkoumají znalosti a vědomosti, ale zaměřují se na takové schopnosti uchazeče, které jsou důležité pro zvládání studia - jde o schopnosti verbální, analytické a kvantitativní.
Zjišťuje se například, jakou má uchazeč slovní zásobu, jak rozumí psanému textu, zda je schopen zachytit jeho podstatu a vytáhnout z něj důležité informace, jak se umí orientovat v grafech, jak zvládá logické úvahy a práci s čísly atd. Těchto testů využívá stále více fakult a snahou je eliminovat často nepřesné a zavádějící známkování ze středních škol, které studijní předpoklady neodráží. Testy si buď fakulty připravují samy, nebo je nechávají zpracovat profesionálně. Jedenáct fakult, kromě PF UK např.
Fakulta sociálních studií MU Brno nebo tři fakulty Univerzity Ostrava, volí různou formu spolupráce se společností Scio. Ta se odehrává buď na bázi přípravy testů, organizace přijímacích zkoušek, nebo zohledňování výsledků Národních srovnávacích zkoušek, které společnost Scio pořádá. Často zveřejňují fakulty testy z minulých let na svých internetových stránkách, vždy jsou na nich přijímací zkoušky detailněji specifikovány.
