„Vláda České republiky vyjadřuje lítost nad skutečností, že i přes opakované apely mezinárodního společenství nebyly ve Venezuele přijaty kroky vedoucí ke konání svobodných a demokratických voleb. Vláda České republiky proto uznává Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta, který by měl dovést Venezuelu ke svobodným a demokratickým volbám,“ uvedla česká vláda v tiskovém prohlášení.
Vláda ČR právě na návrh @TPetricek uznala Juana Guaidó za prozatímního prezidenta Venezuely...
„Kloníme se spolu s našimi evropskými partnery k tomu, že by Juan Guaidó měl být uznán jako prozatímní prezident, který by měl svolat nové volby,“ řekl už při příchodu na jednání vlády ministr Petříček.
„Hovořil jsem o tom už s ústavními činiteli minulý týden a shodujeme se na tom, že současný režim není řešením a že bychom měli chtít, aby byly svolány co nejrychleji nové volby,“ řekl novinářům ještě před jednáním vlády.
Česká republika podle něj koordinuje svůj postup s partnery z Evropské unie. Situace ve Venezuele podle něj hrozí humanitární krizí.
Pravicová opozice s rozhodnutím vlády souhlasí
U pravicových opozičních politiků se krok české vlády setkal se souhlasem. „Je dobře, že se česká vláda přidala k našim spojencům a uznala Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely. Levicového populismu už bylo ve Venezuele dost a nepřinesl nic dobrého,“ napsal na Twitteru předseda ODS Petr Fiala.
Je dobře, že se česká vláda přidala k našim spojencům a uznala Juana Guaidóa za prozatímního prezidenta Venezuely. Levicového populismu už bylo ve Venezuele dost a nepřinesl nic dobrého.
Rozhodnutí vlády uvítal místopředseda opoziční TOP 09 Marek Ženíšek. „Škoda jen, že jsme tak neučinili už dříve, ale až poté, co se tak stalo v šedesáti zemích světa,“ uvedl.
„Tleskám a oceňuji ministra Petříčka, díky jehož návrhu jsme jednou z prvních zemí EU, která přistoupila k tomuto důležitému kroku. Příště i rychleji,“ reagoal europoslanec Pavel Telička.
Komunisté hovoří o státním převratu ve Venezuele
Proti uznání Guaidóa je naopak KSČM, která tolerovala vznik vlády ANO a ČSSD většinu. „Rozhodně odmítám pokus o státní převrat ve Venezuele, otevřeně organizovaný a sponzorovaný administrativou USA, s cílem svrhnout zákonně zvolenou vládu a instalovat ‚poslušného‘ prezidenta, který by jen vykonával zadání ze zahraničí,“ uvedl minulý týden předseda komunistů Vojtěch Filip s tím, že jde o kroky proti mezinárodnímu právu.
Jako první z evropských zemích opozičního politika v pondělí uznala španělská vláda. K ní se postupně přidávají další evropské země. Stejný postoj na twitteru či v médiích uvedli například ministři zahraničí Francie, Švédska a Británie a také rakouský kancléř Sebastian Kurz. Současný prezident Maduro totiž nesplnil jejich požadavek, aby vyhlásil nové volby.
„Nicolás Maduro neoznámil prezidentské volby do osmi dnů, ve lhůtě, kterou jsme mu dali. Takže spolu s evropskými spojenci uznáváme Guaidóa dočasným prezidentem, dokud nebudou uspořádány regulérní volby,“ napsal britský ministr zahraničí Jeremy Hunt na twitteru.
Toto ultimátum už Maduro dříve odmítl, o víkendu nabídl jen uspíšení voleb do parlamentu ovládaném opozicí, což však bylo odmítnuto. Venezuelská opozice to odmítla jako bezpředmětné vzhledem k tomu, že se Maduro opírá o vzdoroparlament, ve kterém jsou jen jeho stoupenci a o nejvyšší soud. Ten práci opozičních poslanců blokuje.
Guaidó složil přísahu jako úřadující prezident 23. ledna při masových demonstracích. Učinil tak poté, co parlament neuznal druhý mandát prezidenta Madura, protože vzešel z nedemokratických voleb. Jako první Guaidóa podpořily USA a po nich dvě desítky dalších zemí, většinou amerických. Naopak Rusko, Čína nebo Turecko stojí za Madurem.
