Snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na nulu, které Babiš plánuje, se podle Fialy nemůže současné vládě podařit zavést. „Snížení DPH na nulu se v tuto chvíli ještě nynější vládě nemůže podařit. A nepovažuju to za nejlepší cestu. Působí totiž na všechny, i na ty, kteří mají fixovanou cenu energií například na tři roky a nepotřebují finanční pomoc nyní,“ řekl Fiala.
Podle něj cesta prostřednictvím snižování DPH není dobrá. „Když to razantně snížíme, tak to budeme muset zase jednou zvýšit. Příspěvek na bydlení je tedy podle mého správnou cestou. Balíček od vlády Andreje Babiše nepřevezmeme,“ dodal.
„Stát má z emisních povolenek k dispozici asi 20 miliard korun a ty by se měly použít pro lidi, kteří se ocitnou v potížích a na věci, které nám pomohou, abychom to zvládli,“ řekl Fiala.
Ukončení dodavatelů energie
Ukončení činnosti několika dodavatelů energií považuje adept na premiéra Petr Fiala za selhání ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Za jiných okolností by podle něj byla na místě rezignace ministra Karla Havlíčka. Momentálně je ale hlavní pomoci lidem, kteří dodavatele energie ztratili.
Politická odpovědnost v problému konce několika dodavatelů energií podle Fialy nepochybně je. V případě, že by nebylo po volbách, měl by podle něj šéf MPO Havlíček rezignovat. V současné situaci podle něj musí MPO a ERÚ poskytovat lidem dobré a rychlé informace, což se neděje. „Lidé jsou vyděšeni, neví si s tím rady, dívají se v médiích na katastrofické zprávy,“ uvedl.
ERÚ dnes oznámil, že vyzval všech 434 licencovaných dodavatelů energií k zaslání dokladů, že mají zajištěný dostatek energie odpovídající závazkům, které mají vůči spotřebitelům i podnikům. Informaci mají zaslat do konce října. Prověření zahájil úřad podle Fialy pozdě.
Fiala úřady vyzval, aby spotřebitelům poskytly konkrétní návody. Změny v personální obsazení ERÚ nechtěl Fiala zatím komentovat, povede se podle něj o všem diskuze v koalici.
„Čeká nás těžký rok a určitě těžká zima,“ řekl dále Fiala. Doplnil, že to, jak současná vláda hospodaří a kam nechala dojít ceny energií není vůbec dobré. Signály, že jsou v ČR distributoři energií, kteří mají problémy, tu podle něj byly několik týdnů.
Havlíček před tím v diskusním pořadu televize CNN Prima News řekl, že alternativní dodavatelé energií, jako je končící Bohemia Energy, se dostávají do problémů v celé Evropě. V důsledku liberálního nastavení trhu nemá stát podle ministra mnoho nástrojů, kterými by mohl do věci vstupovat.
Zopakoval, že končící kabinet uvažuje o snížení daně z přidané hodnoty na energie z 21 na deset procent nebo i na nulu. Havlíček uvedl, že je po konzultacích v EU předjednané, že by unijní orgány kvůli tomu ČR nepostihovaly. Z výnosů ze solární daně pak vláda plánuje dát lidem takzvaný energetický šek, který by měl pro průměrnou domácnost hodnotu asi 1 500 korun.
Návrh rozpočtu odmítneme
Vznikající vláda chce podle kandidáta na premiéra Petra Fialy sestavit nový státní rozpočet na příští rok se schodkem do 300 miliard korun. Návrh rozpočtu končící vlády Andreje Babiše, který počítá se schodkem 376,6 miliardy korun, dosavadní opoziční koalice ve Sněmovně nepodpoří.
Česko by tak do příštího roku vstoupilo v rozpočtovém provizoriu, které by trvalo v řádu týdnů až dvou měsíců, uvedl Fiala. „Nemůžeme podpořit tento rozpočet (Babišovy vlády), protože bychom vědomě podporovali další růst inflace a zdražování,“ prohlásil předseda ODS.
Ušetřit by chtěl na provozních výdajích státu. „Dal bych každému ministrovi za úkol, aby ve svém resortu našel provozní úspory ve výši šesti procent. Kdybychom tyto úspory měli, tak jsme schopni ten deficit rozpočtu skoro o 100 miliard snížit,“ řekl Fiala. Zopakoval, že jeho vláda nechce zvyšovat daně, protože zkrotit výdaje státu lze bez tohoto opatření.
Ministryně financí Alena Schillerová na to v neděli reagovala na Twitteru a označila škrty plánované Fialou za „zcela nereálné“ bez razantního omezení investic a platů ve veřejném sektoru. Šestiprocentní úspory na provoz přinesou maximálně pět miliard korun a rozpočtové provizorium bude znamenat mimo jiné to, že mzdy ve veřejném sektoru od Nového roku nevzrostou, uvedla ministryně.
Fiala by chtěl ušetřit na provozních výdajích státu. „Dal bych každému ministrovi za úkol, aby ve svém resortu našel provozní úspory ve výši šesti procent. Kdybychom tyto úspory měli, tak jsme schopni ten deficit rozpočtu skoro o 100 miliard snížit,“ řekl Fiala. Zopakoval, že jeho vláda nechce zvyšovat daně neboť zkrotit výdaje státu lze bez tohoto opatření.
Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula později v pořadu zapochyboval o tom, zda se šestiprocentní úspory podaří provést plošně ve všech resortech. Nebránil by se naopak zvýšení některých daní.
Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka skupiny KoroNERV Helena Horská na twitteru uvedla, že snížit schodek rozpočtu na čtvrt bilionu korun by bylo „střízlivě ambiciozní“. Fialův plán na snížení schodku pod 300 miliard by se podle ní mohl povést v případě vyššího výběru daní díky růstu ekonomiky, ukončení covidové pomoci firmám nebo zrušení zvýhodněného jízdného pro studenty.
Rozpočtový schodek pod 300 miliard
Úspory by se netýkaly mzdových nákladů, ale například neinvestičních nákladů, kde lze uspořit podle Fialy zhruba 20 miliard korun, nebo neinvestičních výdajů pro podnikatelské subjekty, kde by bylo možné ušetřit deset miliard. „Piráti a Starostové měli představu, že by se dalo ušetřit nějakých 60 miliard korun, my jsme mluvili o až 100 miliardách,“ uvedl předseda ODS.
„To bychom určitě měli,“ dodal na dotaz, zda chce rozpočtový schodek snížit pod 300 miliard korun. Fiala také uvedl, že výdaje státu vzrostly za Babišovy vlády o 600 miliard korun, aniž by se to projevilo na zvýšení kvality služeb státu.
Vládní návrh rozpočtu, který připravilo ministerstvo financí, počítá po úpravách se schodkem 376,6 miliardy korun. S návrhem nesouhlasila koaliční ČSSD, která požadovala větší nárůst platů hasičů, policistů, vojáků, učitelů i pracovníků v sociálních službách.
Prioritami rozpočtu jsou podle ministerstva financí investice za 218 miliard, růst důchodů o 805 Kč, zachování nižšího patnáctiprocentního zdanění zaměstnanců, opětovné zvýšení slevy na poplatníka o 3 000 Kč nebo podpora vědy a výzkumu. Platy učitelů by měly příští rok m eziročně stoupnout o 3,5 procenta, a příští rok tak průměrný plat učitele bude zhruba 47 000 korun.
Rozpočet zároveň počítá s navýšením platby za státní pojištěnce o 200 Kč na 1967 Kč měsíčně. Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem půl bilionu korun, ministerstvo financí jej ale očekává kolem 400 miliard korun. Loni skončil rozpočet se schodkem 367,4 miliardy korun.
Programové priority
Programové prohlášení Fialovy vlády bude obsahovat konkrétní cíle na celé čtyři roky, aby si lidé mohli zkontrolovat jejich plnění. Mezi cíle na čtyři roky patří snížení sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) ze tří na dvě, přičemž potraviny by měly patřit do snížené desetiprocentní sazby, uvedl Fiala. V současnosti platí kromě základní sazby DPH ve výši 21 procent ještě snížená patnáctiprocentní sazba, která se vztahuje právě na prodej potravin nebo na ubytovací a stravovací služby.
Fiala také zmínil, že personální otázky a obsazení Poslanecké sněmovny bude řešit až v další fázi. Nyní je důležité, aby se domluvil s koalicí Pirátů a STAN na programu, který musí všemu předcházet. „Jednání o personálních věcech jsou teprve před námi,“ doplnil Fiala.
Předseda ODS se vyjádřil i k tomu, že Česko potřebuje na vládní úrovni lépe koordinovat evropskou agendu. V nové vládě by to mohl dělat ministr pro evropské záležitosti.
Pro Českou republika je podle Fialy naprosto nezbytné budování jádra. V souvislosti s Jadernou elektrárnou Dukovany je potřeba podle něj mít na paměti, že se mluví sice o stavbě nových bloků, ale jedná se o náhradu stávajících, které skončí. „Musíme pohnout kupředu nejen tendr, ale i tu notifikaci, to vyjednávání v Bruselu, abychom to vůbec stihli. Nemůžeme si dovolit být bez jádra,“ dodal Fiala.
Hospitalizace Zemana
Fiala se také vyjádřil k aktuální hospitalizaci prezidenta Miloše Zemana. „Do 8. listopadu musí být jasno, zda může prezident vykonávat své pravomoci, do té doby se tak moc neděje. Po lidské stránce je potřeba respektovat, že každý člověk má právo na to se léčit. A poslední stránka, je strašné co se tady děje,“ řekl o informování Hradu Fiala.
„Vůbec nechápu, proč Vondráček do nemocnice chodil, za nemocným člověkem na jednotce intenzivní péče. Máme čas, do 8. listopadu nejsou potřeba aktivní kroky pana prezidenta, Sněmovna by se 8. listopadu stejně sešla tak jako tak i bez této návštěvy.“
Podle Fialy Vondráček tímto krokem přispěl u občanů k nedůvěře vládě, která se neinformováním Hradu stále prohlubuje.
