Ministryně Džamila Stehlíková totiž zahájila dosud nejrozsáhlejší výzkum mezi seniory v Česku. Ve spolupráci s odborníky na stáří a sociology chce zjistit, jak se společnost chová ke starým lidem.
Z podobných průzkumů v Evropě přitom vyplynulo, že fyzické nebo psychické násilí zažila až pětina lidí starších šedesáti let.
"Už z prvních desítek odpovědí, které máme k dispozici, vyplývá, že v Česku je nejrozšířenější formou násilí ekonomické," říká Stehlíková. Seniory "vysávají" jejich vlastní děti a vnuci a nenápadným způsobem i ošetřovatelé.
Výzkum běží v Ústeckém a Moravskoslezském kraji a v Praze. Zapojí se do něj třicet domovů důchodců. Podle ministryně bude stát jen padesát tisíc korun a platí jej evropské fondy pro rovné příležitosti.
Stehlíková po jeho vyhodnocení chystá osvětovou kampaň, podle konkrétních výsledků chce také navrhnout i změny v zákonech.
Rodiny seniory vydírají
"Zatím se ukázalo, že finanční násilí je nejčastější. V praxi se už vyskytlo několik drastických případů, kdy složitá finanční situace seniorů, kteří ještě museli vypomáhat dětem, je přivedla k bezdomovectví," říká Stehlíková.
Rozšířeným způsobem finančního násilí je například "všimné" pro pečovatele a sociální pracovníky. Senioři totiž mají pocit, že si dvacetikorunou zajistí lepší péči.
"Ročně tak můžou utratit až tisíce korun," podotýká ministryně. Ale nejčastější jsou příspěvky dětem a vnukům.
"To se ve společnosti považuje za naprosto normální. Důchodce by trpěl pocity viny, kdyby svým mladým nepřispěl," tvrdí Stehlíková. "Dochází tím však k nepřímému vydírání starých lidí," dodává a připojuje příklad ze své psychiatrické praxe v severních Čechách. "Chodila k nám do ordinace paní, která pořád hubla. Obávali jsme se, že má nějaký nádor. Sledovali jsme její případ a nakonec jsme přišli na hroznou věc. Přispívala své dceři a jejím dětem na domácnost tolik, že jí samotné zbývalo jen na housky a trpěla hlady."
Dotazníky mají také zmapovat zkušenost starých lidí s psychickým a fyzickým týráním v rodinách či v ústavech. Poslední průzkum Jihočeské univerzity z roku 2004 ukázal, že téměř 13 % seniorů se setkalo nebo bylo přímou obětí fyzického týrání. Podle odborníků je situace nejspíš horší. Staří lidé se i anonymně stydí přiznat, že selhali jako rodiče a stali se obětí týrání.
Přitom se domácí násilí na seniorech může proměnit v horor. Nevládní organizace Život 90 zaznamenala případ stařenky, kterou našli sousedé zcela vyčerpanou a zmatenou na slamníku v chlívku. Zamykal ji tam její syn a nosil jí jen jednou denně misku s jídlem.
Zničí nás stárnoucí populace?
Senioři v Česku se úplně nejčastěji setkávají s diskriminací kvůli věku: ageismem. Projevuje se názory jako: Proč staří lidé překážejí v tramvaji ve špičce, když mají spoustu času a mohou jet jindy? Staří jsou už k ničemu. Stárnoucí populace bere moc ze státní pokladny a podobně.
"Stává se, že se člověk v nemocnici dozví, že je už příliš starý na určitou metodu léčby, že je jí pro něj škoda. Ne, že by operaci nezvládl, ale jednoduše kvůli věku. To je hrubá diskriminace," uvádí další příklad geriatr Zdeněk Kalvach.
"Jedním z nejčastějších mýtů je, že nás stárnoucí populace zničí, rozrůstá se tu demografická panika," míní Kalvach.
Představa, že staří lidé jsou jen "balastní přítěží", je podle něj omyl. "Mají mnoho aktivit, mnohostranně se podílejí na životě společnosti, potenciál jejich zkušeností je třeba využít. A to dokonce i ekonomicky," říká Kalvach.
Na Západě se hovoří o fenoménu "silver-economy" (volně se tento termín dá přeložit jako ekonomika stříbrných vlasů). Ta seniory chápe jako ekonomicky zajímavou populaci. "Utrácejí přece peníze, které si uspořili na stáří," vysvětluje Kalvach.
