„A priori samozřejmě člověk by neměl vylučovat nic,“ odpověděl Pavel na otázku, zda vylučuje opětovnou kandidaturu. Důležitá bude podle něj podpora od jeho manželky. Zároveň uvedl, že četnost jeho aktivit ukazuje, že silami pro druhé funkční období nešetří.
„Pokud bych viděla, že tam podpora je, tak bych samozřejmě kandidaturu zase podpořila,“ vyjádřila svou podporu Eva Pavlová.
Prezidentovo vyjádření představuje obrat oproti jeho předchozímu postoji, kdy naznačoval, že mu jedno pětileté období bude stačit. V lednu při návštěvě Plzeňského kraje totiž naopak naznačil, že zájem obhajovat mandát nemá.
Měl by Petr Pavel obhajovat prezidentský mandát?
„Mám za to, že pětiletý mandát, když ho člověk dělá naplno, je až moc. Chci si ještě důchodu užít a ne se nechat vynést nohama napřed,“ řekl Pavel tehdy. Rovněž dodal, že nemá chuť zopakovat si předvolební období.
Kolář budí emoce, připustil prezident
Svůj první rok ve funkci přirovnal Pavel k divoké vodě, chtěl totiž zvýšit tempo prezidentských aktivit po svém předchůdci Miloši Zemanovi, který byl ke konci mandátu dlouhodobě nemocný a více než měsíc byl hospitalizován v Ústřední vojenské nemocnici. „Tempo bylo vražedné,“ glosoval Pavel.
Prezident si podle svých slov bere velkou zkušenost ze svého výběru ústavních soudců, kdy velký problém měli kritici hlavně s Robertem Fremrem. Ten nedokázal eliminovat nedůvěru části veřejnosti kvůli svému předlistopadovému působení a nakonec se raději vzdal kandidatury.
Pavel se zastavil také u personálních změnách v prezidentské kanceláři, kde se postupně vyměnilo mnoho lidí a z týmu, který Pavlovi pomáhal s kampaní zbylo jen torzo. Velký ohlas měl i odchod kancléřky Jany Vohralíkové. „Média tomu věnovala velkou pozornost hlavně proto, že šlo o Kancelář prezidenta republiky, jinak byly výměny pod průměrem normální kanceláře,“ zdůraznil prezident.
|
Pavel připustil, že jeho poradce Petr Kolář budí na veřejnosti velké emoce, vyloučil ale názor, že by byl šedou eminencí na Hradě.
„Vážím si jeho zkušeností a bylo by hloupé je nevyužít,“ vysvětloval Pavel.
Prezident se vrátil také ke svému novoročními projevu, ve kterém rozvířil debatu kolem přijetí společné evropské měny.
„Vnímám jako pozitivní, že se kolem eura rozjela odborná i veřejná debata. Měli bychom průběžně pracovat také na vyvracení mýtů, které kolem eura kolují. Jednou se vláda bude moct rozhodnout na základě faktů,“ řekl Pavel.
Pavel také ohodnotil dva zřejmě nejvýraznější české politiky současnosti, Petra Fialu a Andreje Babiše. Zatímco Fialy si Pavel váží za jeho klid a schopnost kompromisu, Babiš je podle prezidenta ztělesněním populismu.
Fico mě zklamal, se Slováky chci hledat shodu
V rozhovoru prezident okomentoval také vztahy s americkým prezidentem. Možnost jednání s Joe Bidenem by Pavel uvítal. „Měl jsem možnost v New Yorku buď vystoupit na kongresu OSN nebo se vyfotit s americkým prezidentem. Důležitější pro mě byl kongres,“ řekl nicméně Pavel.
Vyjádřil se také k aktuálnímu přerušení mezivládních konzultací mezi Českem a Slovenskem. „(Premiér) Robert Fico mě zklamal a nejsem v tom sám,“ sdělil český prezident a dodal, že diplomatický krok české vlády chápe. „Se Slováky chci nadále hledat shodu,“ řekl také Pavel.
Důležité téma je pro prezidenta samozřejmě také válka na Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin nyní podle něj není na vítězné vlně, Evropa ale nemá jinou možnost než zvýšit finanční a technologickou podporu Ukrajiny. Neodmítá ani debatu ohledně vyslání bojových jednotek NATO na Ukrajinu.
I confirmed once again to President @ZelenskyyUa that the Czech Republic will continue to support Ukraine diplomatically, financially and militarily. Ukraine must know that it is not alone in its fight. The aggressor must not win because of our "war fatigue". https://t.co/SrV6n23vqP
„Rusko po zahájení agrese řeklo, že kdokoliv bude chtít pomoc Ukrajině, bude pro něj legitimní cíl. Členové aliance na Ukrajinu posílají tanky a Rusko nic nedělá, ví, že by to bylo ještě větší porušení mezinárodního práva než doposud,“ konstatoval Pavel.
Také řekl, že se chce dál soustředit na priority, které si na začátku určil, což jsou funkční Ústavní soud, dobrá komunikace s dalšími ústavními činiteli nebo prozápadní zahraniční politika.
