Nic proti tomu. Krvácející Irák to potřebuje. Ale česká "schopnost" být spojencem (v Iráku na straně USA), a přitom skrytě lavírovat je obdivuhodně nepříjemná.
Před válkou proti Saddámovi lavírovala se "spojenectvím" zejména vládnoucí ČSSD (komunisté byli vždy proti). To by ale nebyly české hlavičky, aby něco nevymyslely.
A tak exprezident Havel podepsal dopis na podporu války, aniž jej četl. Premiér Špidla se o tom, že jsme už zapsáni na americkém seznamu spojenců, dozvěděl "jen tak mimochodem". Zatímco Poláci, Britové, Nizozemci, Italové či Rumuni odjeli do Iráku v bojových šicích (a vracejí se někdy v rakvích), u nás se pořád vymýšlelo, abychom byli spojenci a nemuseli bojovat.
Podařilo se. Je skvělé, že školíme policisty v Iráku. Pokračujme v tom. Někdo z nich třeba chytne teroristu Zarkávího. Ale říkat ano-ano, ne-ne jsme se v těchto vyhrocených případech pořád nenaučili.
