Proti prasečí chřipce, kterou způsobuje virus A/H1N1, neexistuje účinné očkování. V případě, že by se podařilo izolovat virus, je otázkou měsíců, než se dostane očkování na trh.
Jedinou pomocí jsou nyní antivirotika, která zabraňují dalšímu množení viru v těle nemocného. K dostání jsou dva druhy - Tamiflu a Relenza. Ani jeden z léků ale nemohou používat děti mladší jednoho roku. Ty by v případě nákazy musely podstoupit intenzivní nemocniční péči.
 |
V současné době je v Česku asi dva miliony balení tamiflu, což by v případě pandemie nemuselo stačit. Pandemický plán proto určuje, kdo bude mít na léčbu nárok přednostně.
"Důležité je, aby byly zachovány funkce státu. Když vezmeme v úvahu, že nemoc zasáhne všechny věkové skupiny, může dojít k ochromení různých funkcí státu. Ať už potravinářství, zásobení vodou, elektřinou, dopravu. Kromě zdravotnického zabezpečí je třeba zajistit všechny tyto funkce," zdůraznil hlavní hygienik Michael Vít, který by měl v případě pandemie dodržování plánu na starost.
Situace v ČRDo čtvrtečního rána bylo v Česku vyšetřeno celkem 24 lidí s podezřením na prasečí chřipku. Lékaře vyhledali kvůli respiračním potížím, všichni pobývali poslední dobou v Mexiku. Zatím ve třech případech byla infekce vyloučena, u zbytku se na definitivní výsledek čeká. Jeden člověk je hospitalizovaný v Ostravě, ostatní jsou kvůli lehkému průběhu onemocnění v domácí izolaci. |
Léky by přednostně poskytnuty hospitalizovaným, zdravotníkům a osobám klíčovým pro chod hospodářství. Lék by se podával dále rizikovým skupinám, do nichž patří zejména dlouhodobě nemocní a senioři.
"Zatím ale nebyla stanovena riziková skupina pro tento druh chřipky. Zatím je více nemocných u lidí mezi 15 a 45 lety, přesnou epidemiologickou charakteristiku ale zatím nemáme," sdělila lékařka Kateřina Fabiánová z Národní referenční laboratoře pro chřipku.
Nedá se proto vyloučit, že bude třeba pandemický plán přepracovat právě z tohoto hlediska. Místo toho, že by se lék distribuoval přednostně seniorům, dostali by jej dříve mladí lidé. Podle hygieniků je ale zatím na takové závěry brzy.
WHO vyhlásila pátý stupeň
Ve středu večer vyhlásila Světová zdravotnická organizace (WHO) pátý stupeň pandemického plánu, podle něhož zasahuje virus velké skupiny lidí nejméně ve dvou státech. Úřady proto musí zajistit dostatek lůžkových kapacit.
"WHO ale zatím neradí žádné restrikce v regulaci cestování nebo uzavření hranic. Záleží jenom na lidech, jestli chtějí cestovat nebo ne," popsala situaci Fabiánová. Nemocným se doporučuje necestovat a lidem, u kterých se rozvíjejí symptomy onemocnění, okamžitě vyhledat lékařskou pomoc, zůstat v zemi a necestovat letadlem, aby neohrozili jiné lidi.
Ani v současné době proto WHO nedoporučuje preventivní podání antivirotik. "Je vysoké riziko, že by proti nim vznikla rezistence. Navíc může mít jejich podání silné nežádoucí účinky a považuje se tedy za nežádoucí," uvedla Fabiánová.
Preventivní užívání se doporučuje pouze osobám v těsném kontaktu s nemocným, tedy hlavně lékařům.
I přes vysoký stupeň pandemického nebezpečí se objevují v jednotlivých státech zatím jen sporadické případy. "Nedochází k tomu, že by v jednom městě bylo popsáno třeba 40 případů, zatím jsou případy nákazy jen mezi lidmi, kteří přijeli z Mexika," uvedla Kateřina Fabiánová.
Kolik lidí onemocní?
Pandemické plány jednotlivých zemí se různí. "Například Anglie počítá s 15 až 50 procenty nemocných, my v našem pandemickém plánu počítáme s jakýmsi průměrem, 35 procent nemocných," uvedl Vít.
V tuto chvíli ale není zcela jasné, nakolik je virus smrtelný. Dosud jsou všichni lidé, kteří prasečí chřipce podlehli, mexického původu. Lékaři si netroufají spekulovat, nakolik je virus nebezpečný pro ostatní.
Například španělská chřipka zabíjela pravděpodobně jednoho z osmi nemocných, u viru ptačí chřipky, pokud se přenesl na lidi, byla úmrtnost mnohem vyšší, mezi 50 a 70 procenty.
Národní pandemické plány jsou rozdělené na několik fází, jsou popsané pro různé resorty.
