"Podle mých informací právní zástupci památkářů chystají podat dovolání k Nejvyššímu soudu," dodala Valášková.
"Šlo o formální přepis rozsudku, smlouva bude sloužit pro zápis do katastru nemovitostí," uvedl generální ředitel Národního památkového ústavu Jiří Kotalík.
Krajský soud v Hradci Králové letos v květnu rozhodl, že areál ceněného renesančního zámku náleží dědičce po posledním majiteli. Jelikož potvrdil předchozí rozsudek rychnovského okresního soudu, památkáři tak museli bez odkladu vydat zámek ještě v červenci.
Kristina Colloredo-Mansfeldová získala zámek, park, letohrádek, hájovnu a historický trakt na Trčkově náměstí v Opočně.
|
Kauza Opočno |
|
Potomci šlechticů žádají o majetek - SOUHRN |
Podle Kotalíka by si památkáři přáli ve spolupráci s majitelkou ponechat sbírky i budovy jako nedílný celek otevřený veřejnosti až do doby, než soudy pravomocně rozhodnou o mobiliáři a
definitivně skončí spor o zámek.
Kauza se táhne už devět let.
"Dokud se nevyřeší spor o sbírky, chtěli bychom tímto způsobem řešit provoz expozice. Snad se dohodneme, odpověď druhé strany zatím nemáme," řekl ředitel pardubické pobočky památkového ústavu Jiří Švec.
"Jednání o nájemní smlouvě na umístění expozic povedeme, až majitelka přicestuje do republiky," doplnil ho Kotalík.
Podle Valáškové by měla Kristina Colloredo-Mansfeldová do České republiky přijet příští týden.
Renesanční zámek v Opočně je jedním z nejnavštěvovanějších v Královéhradeckém kraji. Ve sbírkách jsou cenné především rodová obrazárna a sbírka historických zbraní, která obsahuje přes 10 tisíc exponátů. Celková hodnota majetku se pohybuje v řádech miliard korun.
Památkářům zbývá už jen dovolání
Památkáři mohou zvrátit výsledek sporu už jen dovoláním k Nejvyššímu soudu, což je mimořádný opravný prostředek, na němž nyní pracují jejich právníci.
Jak uspějí u Nejvyššího soudu, zůstává otázkou. Právě tento soud totiž před třemi roky pomohl Colloredo-Mansfeldové, která předtím beznadějně prohrála u okresního i krajského soudu.
Její advokát však podal úspěšné dovolání k Nejvyššímu soudu, když postavil konfiskaci majetku šlechty do podobného světla jako vyvlastňování židovského majetku.
Josefu Colloredo-Mannsfeldovi totiž zkonfiskovali opočenský velkostatek včetně zámku roku 1942 pro nepřátelský postoj k německé Říši. Ani po skončení války se jej nedomohl a koncem roku 1947 se s rodinou vydal do Kanady. Památkáři se snažili dokázat, že po válce stát nevydal zámek po právu, soudu však nepředložili přesvědčivé dokumenty.
