Ovlivňují příslušníci StB ekonomiku?

  • 80
Je to třináct let od pádu komunistického režimu a agenti či příslušníci Státní bezpečnosti stále mají vliv na život významných ekonomických oblastí. MF DNES podnikla detailní analýzu největších firem ze žebříčku Czech Top 100.

Porovnávala jména v představenstvech a dozorčích radách těchto společností se seznamem spolupracovníků StB, které vydalo ministerstvo vnitra. Výsledek: minimálně dvacet společností má ve vedení lidi úředně označené za agenty tajné komunistické policie.

Jde jak o největší banky, tak o chemicko-potravinářské společnosti, kde působí lidé z bývalých podniků zahraničního obchodu (ty využívala zejména komunistická rozvědka), elektrotechnické firmy, a dokonce i podniky se státní účastí - například distributory elektřiny a plynu, důlní firmy či dovozce plynu.

Konečný počet osob spjatých s StB v největších firmách přitom bude ještě vyšší. Seznam ministerstva vnitra nezahrnuje přímo zaměstnance StB, jejichž jména stát nadále drží v tajnosti. Navíc u spousty jmen agentů StB, která se shodují se jmény představitelů významných firem, chybí datum narození, a tudíž je spolupráce těžko prokazatelná. (Z těchto důvodů také MF DNES nezveřejňuje jmenný seznam - pozn.red.)

Je to vůbec riziko? Experti míní, že dnes už minimální
Představují spolupracovníci tajné komunistické policie, kteří mají v rukou část ekonomiky, ještě vůbec nějaké nebezpečí pro stát? Oslovení ekonomové i bezpečnostní experti soudí, že dnes už jen minimální.

Původní záměr zákonodárců - vystrnadit estébáky z veřejného života - byl po roce 1989 veden obavou, aby nemohli zvrátit demokratický vývoj Československa. To už dnes nehrozí.

"Je to už přece jen třináct let. Lustračním zákonem jsme tyhle lidi vyhnali ze státní správy, a když jsme je nechtěli mít ani v politice, tak někde být musí. Dnes už mě skutečně nezajímají," říká například advokát Petr Toman, který na začátku devadesátých let seděl v parlamentní lustrační komisi.

Jeho kolega z komise a advokátní kanceláře Stanislav Devátý (jinak bývalý šéf tajné služby) však říká, že jemu osobně estébáci v ekonomice vadí. "Myslím, že by ve významných firmách být neměli. Přece jen mají z minulosti nejrůznější vazby, které představují rizika. Ale uznávám, že to je čistě věcí společností, které je zaměstnají," uvedl Devátý.

Některé společnosti - většinou ty se zahraniční účastí - si jsou rizik vědomy a od uchazečů o vrcholné posty vyžadují čisté lustrační osvědčení. Vedla je k tomu mimo jiné zkušenost z druhé poloviny devadesátých let, kdy krachovala jedna malá banka za druhou. U spousty z nich - například Česká banka či Banka Bohemia - se pak ukázalo, že je vytunelovali právě bývalí příslušníci StB.

Agenti jsou veřejní, ale zaměstnanci StB nikoli
Jenže to je právě potíž: jména zaměstnanců StB na rozdíl od sítě jejich spolupracovníků dodnes nebyla zveřejněna. Díky tomu vlastně vůbec není možné přesně zmapovat, kde všude lidé spjatí se Státní bezpečností vůbec jsou. A o tom, že dnes zastávají vlivné funkce i ve státních institucích, není pochyb.

Státní Konsolidační agentura, která rozděluje majetek za více než 300 miliard korun, například zaměstnává kmenového příslušníka StB na pozici šéfa právního odboru.

Vysvětlení, proč se některé firmy prostě neobejdou bez estébáků, je jednoduché. Nabízí je majitel jedné ze společností, která na zakázku hledá manažery pro nejrůznější firmy: "Firmy se na to dnes dívají naprosto pragmaticky. Hodnotí lidi podle toho, zda jim přinesou byznys. Alfou a omegou je přínos člověka pro firmu." Za desetiletou kariéru v branži se mu stalo jen dvakrát, že by se ho klient zeptal, jakou má kandidát na manažerskou pozici minulost.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video