„Chci si dát po práci pivo, hokej nesleduju,“ říká jeden z hostů, který se právě usazuje na zahrádku jedné z restaurací, které lemují Václavské náměstí. Další dva hosté se po pivu akorát zvedají. „Dánsko nás moc nezajímá,“ směje se jeden z nich po otázce, jestli si nechtěli sednout dovnitř a utkání sledovat.
Číšník Láďa v restauraci U Balouna na Václavském náměstí má hokej puštěný z telefonu za pasem. Poslouchat ho může bez problémů, protože na prostorné zahrádce není obsazený téměř žádný stůl.
Centrum je celkově klidné, většina lidí právě končí v práci a míří spíše co nejrychleji domů, aby se na hokej podívali v pohodlí domova. Ty, kteří sedí u stolů kaváren a restaurací, hokej nezajímá.
„Není nad vlastní klid. Za těch osm měsíců jsem si na to zvykl, takže se mi toho teď nechce vzdávat,“ směje se mladý muž, který pospíchá domů z práce, aby stihl druhou třetinu. „Spíš než do hospody půjdu zítra večer s partnerkou na večeři do restaurace, ať si to užijeme.“
Blikající obrazovka, na které probleskuje bílá barva ledu v kombinaci s barevnými dresy, je vidět uvnitř Švejk Restaurantu už z ulice. Mezi uličkou stolků na zahrádce vypadá jako malý novodobý oltář, ale nikoho nezajímá. Všichni hosté jsou příliš zaměstnaní lákavě vyhlížejícím jídlem či pitím.
Uvnitř kromě číšníků není nikdo. „Není teplo, takže je to jak kdy. O víkendech je víc lidí,“ říká jeden z nich. „Dneska dovnitř nikdo nechtěl,“ dodává s tím, že až bude větší teplo, bude to lepší.
„Večer a o víkendu bude hodně lidí,“ předvídá Eda Orel Veselý z restaurace Staroměstská na stejnojmenném náměstí. „Když je hezky, lidé dovnitř nejdou. Každý si radši posedí venku,“ říká. Restaurace se na otevření vnitřních prostor nijak zvlášť nepřipravovala: „Sundaly se židle, uklidilo se, žádné velké přípravy. Pro nás to není žádná velká změna, je to stejné, už od toho sedmnáctého (17. května, kdy se znovu otevřely zahrádky, pozn. red.),“ uzavírá usměvavý číšník.
Jak lidem vysvětlíte, že nemůžou tancovat?
Poblíž Staroměstského náměstí se nachází také One Club. Na předzahrádce je obsazený jen jeden stůl. Dveřmi otevřenými dokořán je vidět potemnělý bar, který ožije až večer. Z reproduktorů však hraje živá taneční hudba jako pozůstatek nebo předzvěst jiných dob. Podnik totiž kromě baru nabízí také klub v podzemním podlaží. Ten má otevřít v pátek.
„Máme dole deset boxů, jsou asi dva metry od sebe. Takže když má třeba osm míst, budeme tam pouštět jen po čtyřech,“ popisuje provozní podniku. Dodává, že dodržování opatření bude muset hlídat ostraha.
Konečně snídaně i pivo uvnitř. Lidé si otevřené hospody znovu užívají |
„Opatření dodržíme, ale nevím, jak pak budeme vysvětlovat lidem, aby netancovali. Ze začátku se to dá uhlídat, ale až bude ve tři ráno někdo mít v sobě deset vodek, těžko mu vysvětlím, aby zůstal sedět, “ dodává mladý muž s tím, že problémy by mohly nastat, kdyby lidé kvůli napomínání začali být agresivní a začalo by docházet k rvačkám či potyčkám.
„Je to o ničem. Když půjde tancovat, tak dostane koronu? Ale když bude chtít na záchod, také se bude muset zvednout a odejít,“ krčí rameny.
Lidé se ode dneška mohou občerstvovat kromě kaváren a restaurací i v obchodních centrech, kde dosud bylo možné si jídlo a pití odnášet jen s sebou.
Téměř všechny podniky mají na dveřích vylepeno sdělení o povinnosti mít uvnitř zakrytá ústa a nos respirátorem a od ostatních si držet nejlépe dvoumetrový odstup. Text často doprovází i grafické ztvárnění. Pokud si host sedá do venkovních prostor, které jsou přístupné z několika směrů, zpravidla se o platných pravidlech nic nedozví. Musel by je cíleně hledat.
