Nevěděl to ani současný majitel, ministerstvo obrany, ani nájemník - prezidentská kancelář. Poválečný odsun rodiny jako by minulost odřízl. Informace se tedy skládají až dnes, po téměř šedesáti letech.
Všechno však začalo ještě za války, kdy bohatý Viktor Lippert koupil hotel v německém Meiningenu, proslulém divadelním městě. Nebyla to náhoda. Jeho manželka Kateřina (vystupovala pod dívčím jménem Käthe Walter) byla známá zpěvačka a za první republiky často zpívala v německém vysílání Československého rozhlasu.
Zpívala operu i operetu a „divadelní město Meiningen“ mohlo zřejmě nabídnout větší možnosti. Odsun pro Lippertovy (v transportu s nimi odjížděla i sestra Viktora Lipperta Marie Knappová) však znamenal, že z Prahy definitivně zmizí i jméno jejich vyhlášeného lahůdkářství.
Přitom jeho tradice sahala až do 19. století. „29. března 1892 prodal pan Ferdinand Wandas obchod s lahůdkami panu Josefu Lippertovi,“ stojí v dokumentu ze Státního oblastního archivu Praha.
Po odsunu však nastaly krušné časy. Hotel Saský dvůr v Meiningenu měl jednu chybu, ostatně jako celý Meiningen. Stál ve špatné části Německa. Té, kterou obsadila Sovětská armáda, a poté se stala východním Německem - NDR.
Hotel se potýkal s nedostatkem hostů, později si jej za své sídlo vybrala východoněmecká pohraniční policie a byl pro veřejnost uzavřen. Civilisté tam směli jen výjimečně, například když se slavil Den Lidové policie. Ale i tehdy se to týkalo jen pozvaných.
Po policistech se do něj totiž nastěhovala okresní stranická škola východoněmeckých komunistů. Hotel sice měl hosty, otázka je, zda to byli ti, které si tam majitelé - manželé Lippertovi - přáli mít.
Nakonec se zařídili po svém. Hotel odprodali komunistické straně a bezdětní manželé emigrovali do západní části Německa. To se psal rok 1961, Viktoru Lippertovi bylo dvaašedesát a jeho manželce o šest let méně. Pak se jejich stopa ztrácí.
