V Česku čeká na novou ledvinu přibližně 500 lidí. Řadě by pomohlo, kdyby orgán získali od žijícího dárce. Často si o něj ale svým blízkým neřeknou. „Nechtějí rodinu zatěžovat nebo znervózňovat,“ uvádí jeden z důvodů nefrolog a přednosta Transplantcentra IKEM Ondřej Viklický. V rozhovoru pro iDNES.cz dále vysvětluje, jaké mýty jsou s dárcovstvím spojené a jak o něm mluvit s blízkými.
Mnoho lidí si myslí, že typickým zemřelým dárcem orgánů jsou motorkáři, kteří zahynou při nehodě. Je to pravda? Motorkáři představují jenom malé procento dárců. Nejčastěji jde o starší lidi, kteří měli krvácení do hlavy nebo mrtvici. Tu prodělali, protože byli většinou staří a nemocní, ale protože jim ledviny nebo játra docela dobře fungují, tak se dají transplantovat.
Jaké jsou další nejčastější mýty, které se týkají dárcovství ledvin? Těch je opravdu hodně. Jedním z nich je například tvrzení, že se žijící dárce ledviny automaticky stává pacientem. To není pravda. Dárce by měl být natolik zdravý pro darování, aby mu následný život s jednou ledvinou nezpůsoboval žádné další zdravotní změny. Mnoho lidí si také mylně myslí, že pokud někdo žije s jednou ledvinou, znamená to, že je velmi nemocný. Pokud pomineme dárcovství, tak v populaci žijí dvě desetiny procenta lidí jen s jednou ledvinou, protože se jim druhá nevyvinula.
Pak se také setkáváme s tím, že se lidé ptají, zda dostanou za darování ledviny zaplaceno. To potom není altruismus, ale trestný čin. Mýtus panuje i na straně příjemců, tedy pacientů, kteří si myslí, že po svých blízkých ledvinu nemohou chtít.
Ledviny od žijícího dárce jsou zdravější a nemají v sobě strukturální změny. Ledvina od staršího dárce, který je po mrtvici, samozřejmě nebude tak kvalitní.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel
