Odškodnění za práci v ghettu měla na dosah. Musí ale podepsat lež

  5:53aktualizováno  5:53
Po letech měla Věra Vrbová naději, že se dočká odškodnění za práci v židovském ghettu. Má to ale podmínku: musí podepsat, že tam pracovala dobrovolně. "To po mně přece nemůže nikdo chtít," vzdoruje 85letá paní. Podle Terezínské iniciativy, která se o oběti holokaustu stará, to prý ale jinak nejde.

V žádosti o vyplacení dvou tisíc eur, což je humanitární dávka, takzvaná Anerkennungsleistung, dostala Věra Vrbová k podpisu i větu, která ji velmi rozezlila: "Für Arbeit in einem Ghetto, die keine Zwangsarbeit war." V překladu to znamená: "Za práci, která nebyla prací nucenou."

S tím ovšem paní Vrbová ostře nesouhlasí. "Žádná práce v ghettu nebyla dobrovolná," rozhořčila se. Na redakci iDNES.cz se se svým příběhem obrátila prostřednictvím své vnučky. "Kdybych podepsala, zřekla bych se svědomí."

I vstaní z postele bylo vynucené
Věra Vrbová přijela do Terezína v roce 1943 transportem spolu se stovkami dalších pražských Židů. "Ihned mě zařadili do putzkolony, abych vydrhla kasárna, pak jsem na pár týdnů skončila ve slídárně," vzpomíná. Vynucené bylo podle ní i normální vstávání z postele.

Když se jako devatenáctiletá do bývalé vojenské pevnosti dostala, bylo už ghetto v provozu rok a půl. V průměru tu žilo třicet pět tisíc vězňů, v nejexponovanějším období i šedesát tisíc. Což je o šestkrát, respektive desetkrát víc, než bylo vojáků, kteří v něm sloužili před válkou.

Z Terezína na samém konci války utekla. "Využily jsme s kamarádkou nepozornosti hlídače a utekly."

Vše odstartoval přelomový rozsudek
O ty, kteří koncentrační tábory a ghetta přežili, se v Česku stará Terezínská iniciativa ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí.

Iniciativa dbá mimo jiné o to, aby byla důstojným způsobem uchována památka těch, kterým se nacistické konečné řešení židovské otázky stalo osudným a podle možností podporuje své sociálně a zdravotně potřebné členy. Tak to píše na svých webových stránkách.

Úzce spolupracuje i s obecně prospěšnou společností Živá paměť, kterou založili pracovníci Kanceláře pro oběti nacismu Česko-německého fondu budoucnosti.

A právě zástupci Živé paměti Věru Vrbovou kontaktovali. Loni v září přijala totiž německá vláda pravidla pro udělování humanitárních plateb za práci v nacistických ghettech.

"Tento krok byl učiněn v reakci na dlouhodobě neudržitelnou mezinárodní situaci kolem takzvané Ghetto-Rente, kdy nároky více než 85 procent žadatelů o odškodnění za práci v ghettech nebyly německými úřady uznány," upřesnil advokát sdružení Živá paměť Martin Thiel.

Vláda Spolkové republiky Německo k tomu přistoupila poté, co nad ní v roce 1997 vyhrál jeden Polák soud. Šlo o nevyplacené sociální pojištění za práci v ghettu v Lodži. Bývalý vězeň se ohradil, že měl na vyplacení pojištění nárok, protože si práci pošťáka našel sám, tedy dobrovolně.

Tím vznikl mezi ním a tehdejší Třetí říší, jejíž je podle zákonů Spolková republika nástupnický stát, pracovně-právní poměr. "On prohlásil, že dobrovolně roznášel poštu, aby měl víc jídla a další výhody," popsal advokát Thiel případ, na jehož konci stál přelomový rozsudek.

Soud pod tíhou těchto argumentů nárok bývalého vězně uznal. Od německé vlády získal humanitární dávku dva tisíce eur.

Je to blbý, ale...
Předsedkyně Terezínské iniciativy Dagmar Lieblová připouští, že formulace v žádosti o odškodnění není nejšťastnější. "Já vím, že je to blbý, ale každý si může vybrat, jestli podepíše, nebo ne," řekla iDNES.cz.

Se stejnou výtkou se na ni už obrátilo víc pamětníků nacistický hrůz. "Ale bylo jich opravdu málo," tvrdí Lieblová. Kolik přesně, neví.

Pro paní Vrbovou je podpis takové žádosti nepředstavitelný. "Vnoučata se na mě zlobit nebudou." Ale ani ti, kteří žádost o humanitární dávku podepíší, nemají jistotou, že jim složenka na dva tisíce eur přijde. O tom totiž německé úřady teprve rozhodnou.

Advokát Martin Thiel vysvětluje, že česká strana s tím teď není schopná nic udělat. Pouze doporučuje, aby žádost podepsalo co nejvíc lidí.

. Co bylo terezínské ghetto

Terezínské židovské ghetto bylo zřízeno 24. listopadu 1941. Celkem z něj bylo do koncentračních táborů vyvezeno 63 transportů s přibližně 87 tisíci lidí. V Terezíně bylo během čtyř let internováno sedm národností: Češi, Němci, Rakušané, Nizozemci, Dánové a na konci války Maďaři a Slováci. Ghettem prošlo přibližně 155 tisíc lidí, z nich 118 tisíc 2. světovou válku nepřežilo. Tábor byl osvobozen 1. května 1945.

Autor:

Nejčtenější

Lidé létali jeden přes druhého, líčil strojvedoucí havarovaného vlaku

Kabina vlaku po srážce s kamionem na přejezdu v Uhříněvsi (6. září 2019)

Jednal rychle a pohotově. Strojvedoucí Tomáš Kadlec minulý týden u Uhříněvsi zabránil neštěstí. „Od prvního momentu,...

Známe výherce soutěže, který se vydá na exkluzivní cestu kolem světa

Barevná Indie - Taj Mahal

Sedm her velké soutěže, kterou uspořádaly iDNES.cz a CK S.E.N u příležitosti třiceti let svobody, připomnělo v průběhu...

Jak obejít povinnost. Majitelé psů přemýšlejí, jak čip vyříznout z kůže

Strážníci kontrolují povinné očipování psů v Ostravě.

Do povinného čipování všech psů zbývají poslední tři měsíce. Na internetu už ovšem lidé vymýšlejí, jak nařízení obejít....

Vyhrál nad sázkovkou. Ta nechtěla vyplatit výhru kvůli chybějícímu písmenu

ilustrační snímek

Až u soudu skončila sportovní sázka na zápas dvou tenistek loni v dubnu. Marek Vach si tehdy vsadil na vítězství jedné...

Údiv mladého rybáře: jeho úlovek z hlubin připomínal spíš mimozemšťana

Devatenáctiletý rybář Oscar Lundahl se svým úlovkem - parybou chimérou podivnou.

Vydal se lovit platýse černé, místo toho vytáhl rybu, jejíž vzhled mu připomínal spíš mimozemšťana. Mladý norský rybář...

Další z rubriky

Boj o Vidkun. K soudu míří jedna z největších kauz posledních let

V kauze Vidkun míří před soud vlivný olomoucký podnikatel Ivan Kyselý (vlevo),...

V kauze Vidkun podle obžaloby unikaly od policie informace směrem k politikům a podnikatelům. Při policejní razii byli...

Trolejbusy se vracejí do módy, městům se hodí při boji s emisemi

Setkání trolejbusových generací v Opavě.

Dopravní podniky postupně nahrazují klasické autobusy vozy s alternativními zdroji paliva. Redakce iDNES.cz oslovila ty...

Na smíchovském břehu Vltavy cvičně vyrostly protipovodňové zábrany

Celodenní protipovodňová cvičení v Praze odstartoval ráno test vrat na...

Zejména na smíchovském břehu Vltavy proběhl v sobotu nácvik stavby protipovodňových zábran. Cvičení Voda 2019 se kromě...

Zaorálek považuje plán vládní čtvrti za skandální. Nemá informace, reaguje Babiš

Ministr kultury Lubomír Zaorálek vyřešil krizi kolem instituce Muzeum umění...

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) odmítl v pořadu Otázky Václava Moravce plán předsedy vlády Andreje Babiše (ANO)...

Najdete na iDNES.cz