"Počet odkladů školní docházky dlouhodobě přesahuje dvaadvacet procent," říká Bohumila Beranová z Ústavu pro informace ve vzdělávání.
Znamená to, že v každé třídě je zhruba pět dětí, které by podle věku měly být o rok výše.
Ústav sleduje odklady až poslední tři roky. Přesto se dá mluvit o jejich nárůstu. Podle průzkumů z poloviny devadesátých let mělo odložený nástup do školy 14 až 17 procent dětí. Počet těch, které nedostaly "razítko" u zápisu, mírně vzrostl i za poslední dva roky, bezmála o čtyři stovky.
odkladOdklad u zápisu Skutečný odklad Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání |
"Dítě tolik opečovávají, že ho ještě nechtějí pustit do školy. Stává se to víc a víc," potvrzuje Iva Honsnejmanová, zástupkyně ředitele základní školy Klíč v České Lípě.
Některé rodiny chtějí oddálit moment, kdy si budou muset kvůli škole přeorganizovat život – třeba proto, že se má dítěti narodit sourozenec. Anebo plánují stěhování a nechtějí, aby si dítě muselo po roce zvykat na novou školu. A konečně některé rodiče odrazuje i strach z toho, že jejich šestileté dítě bude patřit k nejmladším ve třídě.
Do školy o půl roku dříve
Jsou však i rodiče, kterým se větší počet odkladů nelíbí. Jejich šestileté děti se v první třídě setkávají se spolužáky, kterým třeba už "táhne" na osm. Je tedy mezi nimi bezmála dvouletý rozdíl.
"Nedávno jsme byli s dcerou u zápisu. Přišlo tam hodně starších dětí a skoro se mi zdálo, že po nás chtějí potvrzení, že dcera může nastoupit do školy v šesti letech," stěžuje si Monika z Prahy, matka budoucí prvňačky.
Rozdíly mezi prvňáky se přitom v příštím roce ještě zvýší. Loni před Vánocemi prošla Sněmovnou novela školského zákona, podle kterého může dítě nastoupit do školy ještě o půl roku dřív než dosud. Školní docházku bylo dosud možné zahájit se souhlasem poradny už v pěti letech, pokud dítěti bylo šest do konce prosince. Podle nového zákona stačí, když bude žákovi šest, až si půjde v červnu pro závěrečné vysvědčení.
I předčasný nástup potomka do školy je totiž pro některé rodiče lákavý, byť není zdaleka tak častý jako odklad. "Někdy se ale stává, že si rodiče prosadí, aby děti do školy šly, a ony na to ještě nemají," potvrzuje učitelka Hana Šťastná z Prahy.
"Dvourychlostní" třída
Kvůli novele zákona může být mezi spolužáky v první třídě bezmála tříletý odstup. Samotný věkový rozdíl však podle dětské psycholožky Václavy Masákové nevadí, je-li pro dřívější nástup do školy či odklad důvod. "Pokud jdou děti do školy později kvůli nezralosti, jejich vývoj se srovná a nejsou tam velké rozdíly," říká Masáková.
Problém však vidí v tom, když si rodiče odklad či dřívější start školy prosadí bez ohledu na zralost dítěte. I nadaný předškolák, který umí od čtyř let počítat, totiž nemusí být dost psychicky vyspělý, aby dokázal sedět hodinu bez hnutí v lavici.
"Odklad u zralého dítěte zase může snížit jeho motivaci k učení," říká Masáková. Třída s takto rozdílnými dětmi navíc potřebuje učitele, který dokáže výuku přizpůsobit každému. Vyspělejším dětem třeba dávat těžší úkoly. "To bohužel není úplně možné v situaci, kdy jsou třídy zcela nabité," připomíná Václava Masáková.
Pedagogicko-psychologické poradny tvrdí, že u naprosté většiny dětí s odkladem je pozdější nástup do školy na místě. Konečné rozhodnutí je však na vedení školy.
"Nemůžeme přitom vycházet z ničeho jiného, než co nám předloží rodiče. Chtít údaje přímo od poradny není podle zákona možné," upozorňuje Honsnejmanová na to, že poradny dávají svůj posudek do ruky pouze rodičům.
