Odklad školy často řeší spíš obavy rodičů než dětí

Nástup do školy nemusí být trauma jen pro prvňáčky, ale i pro jejich rodiče. Žádají tak pro své dítě raději odklad povinné docházky. Ten však podle odborníků jejich problémy nevyřeší.

Nástup do první třídy je pro díte obrovská zátěž. Ilustrační foto. | foto: Ondřej Littera, MF DNES

Horší komunikace v rodinách a mnohdy přílišná úzkost rodičů jsou často důvodem, který komplikuje dětem nástup do školy. O odkladu pak uvažují i ti rodiče, kteří se obávají, že nedokážou skloubit školní povinnosti s běžným rodinným životem. Než se tak ale rozhodnou, měli by se poradit s odborníkem.

Terezce Ticháčkové z Prahy bude šest 3. září a má jít do školy. Rodiče uvažují o odkladu. "Dcera je trošku drobnější, ale ve školce problémy neměla. Prosadit se zatím dokázala, ve škole to bude mnohem náročnější," naznačuje své obavy maminka Kamila.

Ticháčkovi chtějí mít jistotu, že nástup do školy jejich dceři neuškodí, a proto se už objednali do pedagogicko-psychologické poradny. Tam posoudí, zda je dítě celkově pro školu zralé.

"Důležitá je psychologická stránka vývoje. I drobné děti mohou bez problémů zvládnout nápor, který pro ně bezesporu první třída znamená," říká dětská psycholožka Václava Masáková.

Rodiče se bojí šichty, která dítě čeká
Více strachu z první třídy mají podle psychologů spíše rodiče než samotní prvňáčci. Nástupu do školy se totiž musí přizpůsobit i chod rodiny. Na dítě čeká dlouhá šichta, která by byla náročná i pro dospělého.

"Dítě bude mít povinnosti nejen při samotném vyučování, ale pak půjde do družiny a domů se dostane ve čtyři v pět hodin odpoledne. Pak si však nemůže jít hrát, ale musí psát domácí úkoly a učit se," upozorňuje Masáková. Toho se mohou mnozí rodiče zaleknout. 

Překážka pro vstup do školy může být i v komunikaci. Souvisí to opět s nedostatkem času. Rodiče podle pedagogů s dětmi kvůli tomu méně komunikují. "Děti pak mají problém se slovní zásobou, neumějí vyprávět a říci, co potřebují," popisuje problémy ředitel Základní školy v Západní ulici v Plzni Radek Dolenský.

Další adepti na odklad mohou být tzv. mamánkové. "Především maminky jsou mnohem více úzkostlivé, než tomu bylo dřív. Děti jsou pak zchoulostivělé, mnohem více nemocné," upřesnil ředitel. 

Mnohdy přehnaný dozor a sledování ze strany rodičů pak může způsobit, že děti neumí reagovat na neočekávané situace. "Jsou nejisté v pohybu v neznámém prostředí, neumí si poradit s běžnými životními problémy," doplnil Dolenský.

Dítě nechce do školy, když táta nejde do práce
I nezaměstnanost se podepsala pod odklady nástupu do školy. "Chybí vzor typu: táta a máma jdou do práce, to je jejich povinnost a povinností dětí je zase chodit do školy, učit se, psát úkoly. Samozřejmě je lákavější ráno nemuset nikam vstávat a zůstat doma," popisuje Radek Dolanský.

Navíc rodiče dnešních prvňáků jsou podle zkušeností psycholožky Václavy Masákové ve výchově hodně nejistí. "V rodičích dorostla generace, která dospívala na přelomu režimů. Brání se výchově svých dětí tak, jak ji zažili oni, a naopak se snaží, aby ji vedli v demokratickém duchu. Ale nevědí, jak na to," popisuje psycholožka.

. k zápisu musí všechny děti

Zápisy do prvních tříd se už rozběhly. Musí k nim všechny děti, které nejpozději do září letošního roku dosáhnou věku šesti let.

"Není možné, aby rodiče vzkázali do školy, že chtějí pro své dítě odklad. Teprve po zapsání mohou podat žádost o odložení školní docházky," upozorňuje Ludmila Hajdová z Pedagogicko-psychologické poradny v Ostravě-Zábřehu.
Poslední slovo v rozhodnutí o odkladu má ale ředitel příslušné školy, který vychází ze dvou odborných posudků: od pedagogicko-psychologické poradny nebo speciálně-pedagogického centra a od pediatra.