(autor: MAFA Jiří Koťátko a Monika Tomášková)
Nakládání beden s exponáty v Národním muzeu v Praze. V jedné ze tří beden je i Věstonická venuše.
Podrobnosti o převozu byly přísně tajné. Do stěhovací dodávky byly v Praze naloženy tři bedny pravěkých pokladů. V jedné z nich se ukrývala i venuše. Nic víc nikdo neprozradil. A přiblížit se k bednám? Nemožné.
Příjezd Věstonické venuše do Brna.
Zakuklení muži odháněli nepovolané už jen nepříjemným pohledem. Nahlédnout do nich mohl až archeolog Martin Oliva z Moravského zemského muzea v Brně.
Ten hned Věstonickou venuši vyjmul z krabičky a lupou ji detailně prozkoumal. Nejstarší keramická soška na světě
dorazila v pořádku.
Po návratu čekala venuši důkladná kontrola.
Jediné, co si z Prahy přivezla, byly zbytky plastelíny na zadní části. "Pravděpodobně ji tam fotografovali,"usoudil Oliva.
Při převozu bylo důležité, aby venuše nebyla vystavena otřesům. "Sošce škodí přesouvání, manipulace, otřesy. Okem je ale případné poškození neviditelné," upozornil ředitel Moravského zemského muzea Petr Šuleř.
Ozbrojenci se samopaly pohlídali venuši i v muzeu v Brně.
Hodnota asi pětadvacet tisíc let starého pravěkého skvostu je podle odborníků nevyčíslitelná. Její cenu asi před třemi lety stanovili američtí starožitníci na 40 milionů dolarů. Také proto ihned putovala do muzejního sejfu.
Je v pořádku, jen trochu od plastelíny, zněl verdikt po kontrole.
