Nesouhlas s výrokem, že bychom se v případě napadení stejně neubránili, vyjádřila více než čtvrtina (28 procent) oslovených. To je nejvíce od roku 1993, kdy tuto otázku Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) lidem položilo. O schopnosti ubránit se sami pochybuje 59 procent respondentů, zbytek neví.
Míra souhlasu / nesouhlasu s výroky o obraně (v %)
Více než polovina dotázaných dokonce nepovažuje obranu České republiky za podstatnou, protože patříme mezi malé země, jejichž osud mají v rukou velmoci. V opozici k tomuto výroku zůstávají dvě pětiny české veřejnosti.
Necelá polovina respondentů pokládá úroveň naší armády za srovnatelnou s armádami vyspělých západních zemí, necelé dvě pětiny dotázaných si pak myslí, že naše armáda je méně vyspělá než tyto armády. Česká společnost se v 89 procentech shoduje, že suverenitu státu je třeba bránit za každou cenu.
Pokud jde o náklady na obranu, ty vnímají jako zbytečnou zátěž pro státní rozpočet téměř dvě pětiny českých obyvatel, více jak polovina (54 procent) tento názor ale nesdílí. Mezi těmi, kdo nepovažují náklady na obranu za zbytečnou zátěž, byli nejčastěji lidé s vysokoškolským vzděláním, dobrou životní úrovní a pravicovou politickou orientací.
Pravicově orientovaní vyjadřovali i větší nesouhlas s tím, že o obraně nemá smysl uvažovat, protože bychom se případnému napadení stejně neubránili a že o malých zemích, jako jsme my, stejně rozhodují velmoci. Ženy v porovnání s muži neměly častěji na položené otázky jasný názor.
Náklady na obranu státu jsou v posledních čtyřech šetřeních více podporované, než tomu bylo v předchozích letech, kdy v české společnosti převažoval názor, že náklady na obranu státu jsou jen zbytečnou zátěží pro státní rozpočet. V aktuálním výzkumu byla dosažena jedna z nejnižších hodnot souhlasu s tímto výrokem (37 procent).
Nové vrtulníky, radary a obrněnce. Armáda chce mít jasno do konce roku |
V případě srovnání armády ČR s armádami západních zemí v loňském výzkumu výrazněji převážil souhlas s tím, že naše armáda je na úrovni armád vyspělých zemí. Aktuální výzkum tento trend potvrdil, když souhlas opět významně převážil nad nesouhlasem.
Ke schopnosti naší země ubránit se napadení je česká veřejnost dlouhodobě velmi skeptická. S výrokem, že by se Česká republika v případě hrozby stejně neubránila, v současnosti souhlasí necelé tři pětiny (59 procent) dotázaných. Jedná se však o doposud nejnižší zaznamenanou hodnotu.
Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) se ve dnech 5. až 17. ledna 2019 ptalo 1087 dotazovaných ve věku od patnácti let.
