Když jí bylo devatenáct, zažila Petra Sokolová znásilnění. V baru jí někdo hodil drogu do pití a probrala se až po několika hodinách, uprostřed nedobrovolné soulože.
Třináct let o tom s nikým nepromluvila, ale i později měla pocit, že chyba byla také na její straně, že si měla dávat větší pozor. Překlenout pocity méněcennosti, ublížení, strachu a zmatku jí nakonec pomohl až po čtyřicítce speciální projekt, v němž se setkávají oběti nejrůznějších trestných činů s vězni. A o tom, co se jim přihodilo a co prožívají, diskutují.
Ve Finsku se dokonce potkávají rodiče nebo blízcí příbuzní zavražděných dětí přímo s jejich vrahy.
