Generální ředitel Národní galerie Jiří Fajt nevyloučil, že kvůli chybějícím dílům padnou další trestní oznámení. V galerii se podle něj v nejbližších dnech chystá reorganizace, která by měla podobným problémům zabránit.
„Vítal jsem kontrolu NKÚ. S kontrolory jsme spolupracovali a řadu zjištění jsme již napravili, pokud to bylo možné. Budu se zabývat systémovou změnou,“ řekl Fajt v České televizi. Upozornil, že když Národní galerii přebíral, nemohl zkontrolovat vše a instituce nebyla v ideálním stavu. Kontrolu Fajt vnímá jako šanci, jak se definitivně odříznout od minulosti.
„Snažím se chyby řešit za pochodu,“ dodal s tím, že zatím nedokáže vyčíslit hodnotu ztracených děl. Některé kresby se podle Fajta mohou nalézt v krabicích, které teprve čekají na inventarizaci. Ve sbírkách se kromě tří desítek kreseb nenašel také jeden obraz, bronzová plastika a 978 sbírkových předmětů evidovaných v podsbírce grafiky.
NKÚ svou kontrolu prováděl od října 2014 do dubna 2015 a svých závěrech informoval v pondělí v tiskové zprávě. Kontrola se týkala hospodaření Národní galerie, Národní knihovny a Národní technické knihovny v Praze.
Ministerstvo kultury ke kontrole NKÚ uvedlo, že galerií byla předložena nápravná opatření, provedená již v průběhu kontroly, stejně jako návrhy systémových opatření, spojených s celkovou reorganizací chodu NG.
„Příspěvkové organizace ministerstva kultury spravují největší umělecký fond České republiky. Kultura byla v naší zemi dlouhodobě podfinancována. Jsem rád, že se tento trend podařilo obrátit. Mzdová i personální stabilizace je proto pro další období prioritou číslo jedna. S touto prioritou samozřejmě souvisí i zkvalitnění náročné práce s uměleckými a sbírkovými předměty,“ uvedl ministr kultury Daniel Herman. Ministerstvo bude podle něj situaci v Národní galerii sledovat i nadále.
Po povodních se ztratily i sochy z mramoru a kovu
Zrzavého kresbu Národní galerie zapůjčila v letech 1999 až 2000 spolu s dalšími šestnácti na výstavu Praha 1990 do muzea v Amsterdamu. „Po ukončení výstavy galerie podle dokumentů převzala kresbu od přepravní společnosti, po dvou letech ale zjistila, že jí kresba chybí. Národní galerie podala trestní oznámení až v průběhu kontroly NKÚ, tedy minimálně po třinácti letech od ztráty,“ konstatovali kontroloři.
„V případě jedné kresby od Jana Zrzavého jsme podali trestní oznámení. Je s podivem, že Národní galerie to neučinila po dobu asi dvanácti let. Snažíme se tu situaci řešit. Systémová změna zajistí, aby se podobným záležitostem předešlo. Galerie na to měla okamžitě reagovat a ne tu kauzu jaksi zapomenout,“ řekl Fajt.
NKÚ galerii rovněž vyčetl, že po povodních v roce 2002 neprovedla inventuru sbírky umístěné v depozitáři Zbraslavského zámku, a neznala tak skutečný rozsah škod na sbírkových předmětech. „Škody nejsou dosud dokumentovány a už těžko se bude moci ta dokumentace doplnit,“ myslí si Fajt.
V souvislosti s povodněmi Národní galerie nenašla 35 děl, převážně od českého sochaře Karla Dvořáka. Navíc o chybějících předmětech její zástupci neinformovali policii, zjistil NKÚ. „Je s podivem, že se ztratily i sochy z mramoru a kovu. U sáder by člověk mohl předpokládat, že se rozpustily,“ dodal Fajt.
Ředitelem Národní galerie v Praze byl v letech 1999 až 2011 Milan Knížák, který ale odpovědnost za chybějící předměty odmítá. „Pokud vím, inventura skončila v roce 2012, kdy jsem dávno ředitelem nebyl. A tyto věci se dají hodnotit až po skončení inventury. Inventura u sbírky, která má 250 tisíc děl, je nesmírně obtížná a trvá roky. Takže za to já nezodpovídám,“ řekl Knížák.
V květnu 2011 byl z čela NG odvolán a nahradil ho Vladimír Rösel. Národní galerii vedl Rösel do dubna 2013, kdy ho odvolala tehdejší ministryně Alena Hanáková.
Ten ČTK řekl, že inventarizaci v roce 2012 až 2013 bylo obtížné stihnout, protože se objevila řada nových předpisů. „Národní galerie má zhruba 360 tisíc položek, každý rok přibývají stovky i tisíce kusů. Pokud něco ze sbírkového kmenu zmizí, musí se to řešit podle předpisů,“ uvedl.
Některé věci mají podle něj jedno inventární číslo, a pak se zjistí, že jde o soubor, který v sobě skrývá třeba deset předmětů. „Záleží na tom, jakým způsobem s tím pracují jednotliví ředitelé sbírek, v úvahu musíme vzít také různé restituce, kdy se soudními nařízeními vracelo spoustu děl. Mohlo se také stát, že se něco ze sbírky tímto způsobem odejmulo a nebylo to tam zaznamenáno,“ řekl. Ke konkrétní sbírce by se měl podle něj vyjádřit ředitel, který ji měl na starosti.
Chyby při zadávání veřejných zakázek
Kontrola odhalila i nedostatky při zadávání veřejných zakázek. Národní technická knihovna například zadala veřejnou zakázku za 29 milionů korun na servisní a revizní činnost určité firmě. „Knihovna to zdůvodnila tím, že se o budovu z technických důvodů může postarat jen konkrétní firma. To ale podle kontrolorů není pravda a měla proběhnout otevřená soutěž,“ uvedli kontroloři.
Národní galerie zase v roce 2011 uzavřela novou smlouvu s firmou, která jí do té doby zajišťovala ostrahu. Galerie to zdůvodnila hrozbou, že bude bez ostrahy. „Takové zdůvodnění ale není podle NKÚ relevantní, protože o ostrahu svého majetku přišla kvůli tomu, že této firmě dlužila 26 milionů korun. Tuto situaci tak měla předpokládat,“ zní jeden ze závěrů kontroly.
V případě Národní knihovny NKÚ mimo jiné zjistil, že zaměstnanci používali dvě služební vozidla pro soukromé cesty. Knihovna si v roce 2013 také pronajala za téměř 27 tisíc korun náhradní vozidlo, které zaměstnanec používal rovněž pro soukromé potřeby. Pohonné hmoty platila v obou případech knihovna. NKÚ takové jednání vyhodnotil jako porušení rozpočtové kázně za více než 42 tisíc korun a podal oznámení příslušnému finančnímu úřadu.
