Zatímco pro českého premiéra Jiřího Paroubka je to jeden z velkých vzorů, pro předsedu bavorské vlády Edmunda Stoibera je to strůjce největší etnické čistky v Evropě ve dvacátém století.
Hodnocení Edvarda Beneše je složité, nebyl to padouch ani hrdina.
Má velkou zásluhu na vyhlášení Československé republiky v roce 1918 a na jejím mezinárodním uznání dohodovými mocnostmi USA, Velké Británie a Francie. To ostatně ocenil i vůdce protirakouského odboje a první prezident ČSR Tomáš Garrigue Masaryk. „Bez Beneše bychom republiku neměli,“ řekl.
Tyto klady lze jistě ocenit, ovšem Benešovo politické působení provázejí i sporné momenty, a jedním z nich je poválečný odsun německého obyvatelstva.
Ten byl velkou lidskou tragédií.
Lidé museli opustit své domovy, kde oni a jejich předkové žili po staletí, jen kvůli mravně nepřijatelnému principu kolektivní viny.
Otázkou však zůstává, zda je spravedlivé dělat z Beneše hlavního zločince a strůjce odsunu? Odpověď zní ne! Vyhnání německého obyvatelstva prosazovala drtivá většina českých politiků, kteří je přijali zasvé při vyhlášení československého vládního programu v dubnu 1945 v Košicích.
Exilová hlava státu také dostávala během celé války depeše od zástupců československého protinacistického odboje, kteří požadovali očištění českých zemí od Němců. Jejich tlak na prezidenta byl v tomto směru velmi silný.
Poválečné protiněmecké nenávisti propadla, i když pod vlivem předchozích nacistických zločinů, většina českého národa. Ukázkou poválečné společenské atmosféry může být článek v Lidové demokracii, novinách strany lidové, kde se autor ohrazoval proti tomu, že si zásluhy za odsun Němců přivlastňují pouze komunisté, ale že se na něm významně podílejí i lidovci.
O nenormálnosti doby svědčí to, že odsun Němců podporovali římskokatoličtí kněží. Například vyšehradský kanovník Bohumil Stašek, i když pod vlivem hrozných zážitků z nacistického koncentračního tábora, se dokonce na podzim roku 1945 omlouval českému národu za katolickou církev, že odsun Němců probíhá příliš pomalu.
Edvardu Benešovi je tak nespravedlivě vytýkáno, že odsun je jenom jeho dílem, fakta dokazují, že tomu tak není. I přes své chyby však zůstal vždy demokratickým politikem.
Bohužel, odvrátit pohromu roce 1948 již nemohl, komunistickému puči se již nedalo zabránit.
 Slavnostní odhalení sochy Edvarda Beneše v Praze. (16. května 2005) |
