ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Nejčastější je otázka proč. Zájem o služby kaplanů je o Velikonocích vyšší

  • 1
O služby kaplanů v nemocnicích i zařízeních se sociální péčí je stále velký zájem. Často se zvyšuje v době duchovních svátků, například o Velikonocích. Na rozdíl od nemocnic ale není přítomnost kaplanů v domovech pro seniory daná zákonem, o duchovní péči se tak často starají dobrovolníci. To by mohla změnit novela o sociálních službách.

Novela zákona o sociálních službách by mohla přímo vyžadovat přítomnost kaplana nebo pastoračního pracovníka v každé pobytové službě. Taková praxe už funguje v nemocnicích a v rámci vězeňské služby.

„Ideální by bylo, kdyby kaplani mohli být přítomni na projektech po delší dobu, ale pro jejich další vytíženost ve sborové práci většinou mají čas vést jednou týdně duchovní programy a osobně navštívit ty uživatele, kteří si vyžádají rozhovor s kaplanem,“ řekl důstojník Armády spásy Aleš Malach, který v rámci organizace koordinuje kaplanskou činnost.

„Doufáme, že přinejmenším v druhé části novelizace, v tzv. vládním návrhu zákona, se kaplanská služba v paragrafovém znění skutečně objeví i v sociálních službách. Předpokládáme, že se tak stane v s účinností od roku 2026,“ dodal Malach.

V současnosti jsou tak lidem v sociálních zařízeních k dispozici například dobrovolníci. Plzeňská Senior residence Terasy od letošního roku zaměstnává na zkrácený úvazek řádovou sestru, která zde podle ředitelky domova Milady Brašnové v minulých letech působila právě jako dobrovolnice. Seniorům se věnuje individuálně, pořádá ale také skupinové tematické přednášky.

Domovy pro seniory nemohou sehnat personál. Náročná práce za málo peněz neláká

„Působení řádové sestry v domově považuji za velmi důležité a dobré rozhodnutí. Mnozí, kteří zpočátku její přítomnost odmítali, postupně pochopili, že nemusí být věřící, aby čas, který jim řádová sestra věnuje, byl pro ně přínosem,“ uvedla Brašnová.

Klienti residence Terasy mají také každý možnost navštívit bohoslužbu. Podle Brašnové je jedna bohoslužba měsíčně spolu se službami řádové sestry dostatečná. Zvýšenou potřebu pro spirituální péči podle ní ze strany seniorů neevidují, a to ani v období duchovních svátků či v době koronavirové pandemie.

„Je pro mě, jako věřící, velkým překvapením, jak malé procento seniorů žijících na Terasách například žádá svátost nemocných. Ani před koncem života mnoho seniorů duchovní službu nehledá,“ doplnila Brašnová.

„O svátcích jsou lidé tesklivější“

Jinde ale mají duchovní v období Velikonoc napilno. „Lidé jsou tesklivější, samozřejmě by raději byli doma s blízkými,“ popisuje kaplanka brněnské Fakultní nemocnice u sv. Anny Františka Jana Majerčíková. Denně navštíví i deset pacientů. „Z devadesáti procent jde o témata spojená se zdravotním stavem. Nejčastější otázka je ,Proč?’,“ říká.

Větší poptávku v období křesťanských svátků potvrzuje také kaplan Jan Kolouch, který působí na Klinice ortopedie a v Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka. Denně si o duchovní pomoc požádá až patnáct pacientů. „Naši službu využívá i zdravotnický personál. Jedná se o nárazové rozhovory ve spojitosti s extrémní stresovou zátěží,“ říká Kolouch.

NEMOCNIČNÍ KAPLANKA: Lidé mají stále předsudky, o bohu přitom mluvit nemusíme

Podle nemocnic, které redakce iDNES.cz oslovila, ale zdravotníci využívají duchovní služby jen zřídka. „Jedna věc je vyžádaný rozhovor s kaplanem, kterých je opravdu málo, a druhou věcí je řada rozhovorů, které se odehrávají někde na chodbě jakoby mimoděk, a přitom jsou to rozhovory naplňující smysl kaplanské služby a práce,“ vysvětluje kaplan Krajské nemocnice Liberec Filip Susa.

Duchovní služby v nemocnicích využívají převážně křesťané. Pokud si ale pacient žádá zástupce jiného náboženství, nemocnice mu setkání s ním zajistí. „Kaplani mezi pacienty rozdíly nedělají a ani pro pacienty není důležité, zda je kaplan katolík nebo evangelík. Spíše si vybírají, zda chtějí o svých starostech hovořit se ženou nebo s mužem,“ říká mluvčí českobudějovické nemocnice Iva Nováková.

O strachu i radosti

Péče duchovních o pacienty je v nemocnicích běžnou praxí, a to jak ve velkých městech, tak i v těch menších. Například pacienty v pražské Nemocnici Na Františku navštěvuje kaplanka dvakrát týdně, nejčastěji na LDN. „Pro mě jsou starší lidé inspirativní, jak kreativně dovedou projevovat vděčnost. Někteří zažili ještě T. G. Masaryka a druhou světovou válku. Zůstala jim i v pozdějším věku skromnost, slušnost a laskavost,“ říká kaplanka Veronika Kordíková.

Byli tady s námi, když pacienti umírali, cení si nemocničních kaplanů sestra

Lidé s duchovními ale nemluví jen o strachu. Vzpomínají také na mládí a vypráví o své rodině. „Sdílí i každodenní radosti dne, že je navštíví rodina, že jim chutnal oběd, že se těší na kávu, že si přečtou oblíbenou knihu, že mají pěkný výhled z okna, že se navrací k samostatnosti jako před hospitalizací,“ líčí Kordíková.

Ve Fakultní nemocnici Olomouc kaplani v loňském roce navštívili zhruba 2600 pacientů, podle mluvčího nemocnice Adama Fritschera zrealizovali více než 3500 intervencí. Zájem byl také mezi zaměstnanci, kde kaplani intervenovali zhruba 440krát.

Podobně je na tom také Ústřední vojenská nemocnice v Praze. Tamní kaplani v roce 2023 poskytli přes 1470 edukačních rozhovorů s pacienty a jejich rodinnými příslušníky, dalších 283 rozhovorů vedli s ambulantními pacienty a 140 rozhovorů s personálem nemocnice. Jak ale uvádí mluvčí nemocnice Jitka Zinke, data jsou orientační. „Není v silách zaznamenat každé setkání či rozhovor, který probíhá u lůžka pacienta, v čekárně, na chodbě, v kanceláři, na sesterně, kdekoliv kde je prostor a aktuální potřeba kteréhokoliv člověka,“ říká.

29. ledna 2022

V nemocnici v Jindřichově Hradci se každý pacient může při příjmu rozhodnout, zda si návštěvu kaplana přeje. „Většina z nich neví, co tato nabídka obnáší, proto si ji nežádá. Kaplani ale navštěvují jednotlivé pokoje a zajímají se o to, jak se pacienti cítí a co prožívají. Na základě toho zakoušejí podporu v nemoci a kvitují službu s povděkem,“ říká kaplan Benjamin Kraus.

Některé nemocnice ale vlastního kaplana nemají. Pacienty proto navštěvují zástupci církví z města, kde zařízení sídlí. „Kazatelé a faráři benešovských církví mohou v případě potřeby navštívit potřebné pacienty na jejich vyžádání nebo vyžádání jejich rodiny. Nemocnice tuto možnost umožňuje a vítá,“ uvádí mluvčí Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov Petr Ballek.

Duchovní v psychiatrické nemocnici

Spirituální péče je také nedílnou součástí Psychiatrické nemocnice Bohnice. Práce kaplanů se tu ale může trochu lišit. „Kaplan pomáhá spíše s korigováním nejrůznějších duchovních prožitků, často vyvolaných duševním onemocněním, než že by je přinášel,“ líčí kaplan Jaromír Odrobiňák.

„Zdravotníci využívají nemocničního kaplana ke konzultacím, protože mnozí nemají jinou zkušenost s duchovním životem, než skrze své pacienty. Tato podoba je často patologická a není divu, že ji označují za religiozní bludy,“ dodává Odrobiňák. Jako kaplan tak poukazuje také na zdravou spiritualitu, která podle něj může přispět k celkovému uzdravení pacienta.

Mezi vojáky jsem potkal málo ateistů. Mise s nimi je dar, říká vojenský kaplan

Duchovní službu v Bohnicích měsíčně využije zhruba 800 lidí. Někteří pacienti absolvují individuální rozhovor s kaplanem, jiní navštíví bohoslužbu v nemocničním kostele. Nemocnice poskytuje také hagioterapii, tedy formu psychoterapie, která pracuje s biblickými texty.

Zájem o spirituální služby se v psychiatrické nemocnici v průběhu roku nemění. I přes to je ale o Velikonocích a Vánocích v místním kostele více lidí. „Svátky pouze více přitahují obyvatelé z okolí do nemocničního kostela na slavnostní obřady, kde tak usedají vedle sebe do lavic lidé zdraví vedle psychicky nemocných bez rozdílů,“ říká Odrobiňák.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video